ve světle
ticho
z lehka
září
a slovo
Slunce hřejejenom tak
že cítíš dotyk čísi dlaně v tváři
že slzou duh vykvete zlatý pták
tak jasný že jen tušit jeho tvar
tak žhavý
i když slábne každým listem
než popel noci zchladí jeho žár
v soumraku rozcestí pod umučeným Kristem
bříza: ale mně vaděj i tydlencty:o)Humble: pche... pozdě:o)))
nikdy mě nepřestane fascinovat, kolik lidí tady dokáže být prostoupeno tichem a klidem... jakožto věčnej ztřeštěnej pošuk vám ten mír závidímtip*