Již více jak pětapadesát návštěv za poslední roky nevěřícně naslouchá mým trampotám a starostem s bydlením na samotě v lese. Chlácholí mne: „JAK SI MŮŽEŠ STĚŽOVAT? Tady v zelené oáze s bylinkami kam se podíváš? Boží klid, vždyť nikdy neslyšíš kvikot záchranky, vytí polišů, pořvávání feťáků, halasení ožralých turistů, šum šmírovacích kamer a rachtání báglů na kolečkách. Ticho. V noci čistokrevná tma. Nikdo ti nevrtá v neděli vrtačkou do panelů, rykot bušení majzlíků nula, ani nevíš jak řve rozbruska!“

No ano, vlastně raději jo, mám tu jen jarní východosluneční řev tokajících ptáků, letní štěkání srnců a laní, podzimní funění divočáků. Zimu přeskočím. V temnotě nemá člověk pracovat, hraju si na medvěda brtníka a spím. Jedinou lidskou živou bytostí via pracovní týden je uondaná pošťačka a teď po zdražení i ta už ne. Jen považte! Dopis z Dolní Vsi pod kopcem stojí asi paďoš a pohled z Austrálie jen tři OAsis dolary, to je pětačtyřicet korun. Pochopitelně nějaký kontakt se světem mám. Třeba teď a taková lapálie. Totiž civilizace se ouplně pominula a vyvrátila z pantů, ten stres dolehl i na moje slepice.

Nechte si to vysvětlit, protože momentálně se mi donesly problémy s porodností. Prý globálně vymíráme. Třeba i taková hybridní slepička ISA Brown dalekosáhle šlechtěná nemá mít mateřské pudy. Tak bacha, u mne pudy mají! Jenže mne předvolali na Ouřad, proč chovám dravé ptáky, co kokrhají už od dvou hodin v noci. Snažil jsem se vysvětlit že cizokrajné dravé ptáky, totiž Australky černé velké, podporují krachující hospodářství. Peří se dá výtečně zpeněžit, obdivují je zvláště zralé ženy nejen tuzemské, ale i v daleké cizině. I tam, kde čumkarta stojí ty uváděné tři AUD. Umíte si vážení vůbec představit kovovou čerň s modrými a tyrkysovými odlesky? To naší dělnické pracující třídě je fuck šuma, a ještě mne pomlouvají občas dole ve vesnici, kde do půlnoci o vikendech pojídají čmouďáky a lemtají řídké pivo.

Copak bych to mohl milé, přítulné slepičce udělat? Když chce? A začne kvokat? Ještě že mám zdroje! Nemyslím Marťany, ale souseda farmáře hodný kus vedle, jež nepodlehl a ubránil kohouty. Daroval mi násadová vejce. Měšťáky musím poučit, teď na začátku srpna je na kuřátka již pozdě. Ale u mne ne. Mají ten fotovoltaický vynález a mohu jim přitápět i o Vánocích aby jejich peří vyzrálo. To by babička i děda kouleli OKIma. Ale bohužel máme chabý kapitalizmus, zkuste sehnat krmnou směs K1. Pozor nepíšu o horolezectví, to bych uváděl K2. A napáječky a krmítko a, a, a. JO tady v horách na samotě v lese ohne sranda.

Nezbývá mi než kvočně dále podstrojovat sekaným masíčkem do kukaně, čekat až se vylíhnou kuřátka. Chci totiž vidět čtyři vnoučátka ještě před-dorosteneckého věku až se budou kochat. Protože další dva dvacetiletí vnuci se kochají již něčím dospělejším.

Neříkal jsem vám, že se snažím podpořit porodnost? Alespoň slepičky přežijí! Jsem si jist.