tak je ti pohodlná tma
zůstáváš v odemčené cele
a nebesa ke kterým voláš
venku padají v povodni na naše ramena

cesta pryč

všechno co chci je ještě jediná dobrá noc
potom budu mít jistý krok 
a pevnou půdu pod nohama

a pokud
se už nikdy nesetkáme
pamatuj si

jsem šťastná
spím
ve stínu hor

tušení

každý stín který jsi studoval se vrátí
a bude tě pronásledovat
do posledního kroku
dokud neklopýtneš
o ten svůj

epilog

mezi chvílí kdy se naposledy nadechneš a vydechneš
je rovnováha

už jsi byl vším čím jsi být měl