Jsem pravnukem svého protiděda
jsem protijed a protistředa
a venku křičí hlady čokli honící

s béžovou vázou s vzorem ala crab
se táhne po schodišti nemotorný chlap
má všechno v paži, v ruce cit
a venku při čekání dá si párek s hořčicí

klip před bouřkou z barvené televize
ohlušuje šumem ticha tiché šumy
balkónní opilci po vzoru muškátových polí
visí si a kvetou zalévaní rumy

jde to?
ale tak někdy přes léto to občas jde
a lidi, chodí?
jak mají čas, a hlad, jak se to hodí
si nemůžeš jen vybírat
hm, já třeba nemusím z těch párků smrad

pes žere slupku z uzeniny
když padá úterek, pes honí na tovární stěně
stíny
klip před bouřkou z barvené televize chrčí
úterek padne do sklepa a středa frčí.