Žena v kombiné

  vykoukla z okna žena v kombiné
  je tma a zima a její křik
  jak vřískot budíku po noci plné studu

  zabodls oči dámě pod svetřík
  pohyby ve tmě NE!!!ní to jediné
  proč očima do nebe, křeč a už buduuu

  jezerní královna nohy do sítí
  spletené fauny spletlé v podpalubí
  potápí do ráje v naší ulici

  sedmero vrkavců zídce se chlubí
  že city už po nocích nikdo nechytí
  leda snad super velkou udicí

  Provazochodci

  provazochodci
  jsou lovci výkyvů, pohledů za obzor
  a věžních hodin
  do nozder proudy vzduchu sytí hemoglobin
  nejde se škrábat cestou na nose
  a ani mávnout rukou halooo, slečno v červeném
  šla byste na kávu až to tu dokončím?
  přesto jsou šťastni, a možná ani neví čím
  to je, že slunce, které zapadá, jim přidržuje nohy
  taháme za provaz
  v zápase s bohy

  Líná primabalerína

  šla líná primabalerína
  šla z kina s mužem jejích snů
  za zubem popcorn vkouslý do dásně
  měl oči z uhle a tvář z bronzu a smál se překrásně
  když kolem, ať slunce padlo, kam si chtělo, projel pontiac
  k obrubě chodníku se tisknul papír od sušenek

  výlohy hamburgráren zrcadlí spousty scének
  pro které život nemá jasnou škatuli
  lidé se dívali,
  jak párek lidí jdoucích z kina splynul v tanci
  v podobě labutí plovoucích podél nábřeží
  a potom prchli, jak větrem ošlehaní psanci
  kterým svět spílá a oni milují se
  i když jim nevěříš

 
  Na bruslích s kolečky

  na bruslích s kolečky
  jel závoj bez vlečky a úsměv plný plných rtů
  a zubů rozvěšených v prádlo na šňůře

  lípa se smála s nimi,
  jak stíny z Hirošimy vtiskli se jeden do druhého
  pod její náručí, víc vtisknout nemůžem

  Touha ranit

  tvá touha ranit a touha večernit
  se smísí s touhou něco ničit jentak pro nic
  svět svítí, jak by byl zbaven hranic
  ať ráno raní ho, či večer povečeří
  mám touhu věřit ve víru ve víru všedních hodin
  ale svou jistotu, že jíst se musí, tu nezahodím

  Slepička Fred

  slepičky quickstep v dešti od plotu ke plotu
  fred astair s dámou co má pod čepicí tančí
  pařátky prachem smýknou, nádech -  holky jančí
  vydechneš po setmění v koutku dvorků
  je ticho tu

  Máš tužku v ruce

  máš tužku v ruce, a ta si kreslí, co ji  napadne
  někdy si vystínuje tajné věci, až je to nápadné
  nakreslí oči cizí, zkusíš, ať zmizí,
  pochvíli cizí už ti nepřijdou, tak je tam necháš
  chceš pít, pro pití spěcháš, a ruka s tužkou už tě táhne
  kreslit znova
  vem žlutou, a trochu přitlač, vybuchne supernova