Prolog |
|
Joanne |
...a na její nohy se lepil studený písek dívala se na hladinu nebe a šedobílé moře možná trochu doufala že ještě ochladí se možná trochu doufala že vzplane a bude chvíli hořet
červenobílou růži odhodila do vody otevřela knihu na místě kde kdosi mluvil o větru {byly tam dřevoryty chůze ticha náhody} a ještě se o něco hlouběji zabalila do svetru
pak se otočila a sledovala své stopy cestou okolo útesu ve tvaru zlomeného nosu řekla si že se navečer může sama opít a zkusit si to všechno zopakovat bez patosu |
|
Epilog |
|
Názory čtenářů |
30.11.2010 11:29
vk
|
vyšla |
09.12.2010 21:29
Lu_Po
|
je geniální ... ten epilog mě sic pokosal, ale vypustil jsem si ho |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|