začínám svou ves mít ráda
   i když není moje
   prasečí ouška jukla na mně tuhle z hnoje
   z obecního hnoje na kraji lesa 
   roste tam největší bez
   před bezem kleknout 
   před vosykou taky
   dubáků mraky

   orientuju se žalostně
   v lese pokaždé zabloudím
   když nemám dospělý doprovod
   ale zase už vím že 
   za hájovnou les nikdy nekončí
   stejně tak ten za křížkem
  
   místní houbaří
   až na jezevčích skalách
   to se musí za hájenkou podél lesa
   pak nahoru na ten tmavej vrch vidíte ho paní
   tady už to není co bývalo
   nerostou a
   já už stejně špatně chodím to víte