Dílo #57990
Autor:Lamanai
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:07.06.2009 01:03
Počet návštěv:1952
Počet názorů:14
Hodnocení:13 5 4 1
Patří do archívu:<Soukromý> sokrates: humor tmavej až černej,
<Soukromý> vk: vk

Šou v proscéniu
Opona zůstává zatažena
a na forbínu vstupuje Život
vlastním jménem už ho nikdo nezná
proslavil se pod svým uměleckým pse-u-do-nymem
Takže on si tak vykračuje na kraji pódia
tenhle maník
a já mu
aplauduji
Je totiž tak krásně brutální
cynický klaun
co sám sobě tleská
když předhazuje publiku předžvýkané vzpomínky na smrt
auťáky zakousnuté do sebe v krvavých čelistech nočních zpráv
skořápky letadel rozklepnuté nad Atlantikem,
a lidská těla drolící se do vody jako když krmíš akvarijní rybky
paví očka s barevnou svatozáří vždycky šikanují ostatní tvory
okousávají jim ploutvičky a ocásky až je umordujou k smrti
ani Alfred Hitchcock by to tak dobře nenapsal
nakonec jsou to vždycky jehňata kdo ukope vlky do bezvědomí
Miluju toho herce na forbíně
směju se pláču a tleskám
a vstupenka v ruce dotovaná z evropského grantu je už úplně užmoulaná
nechápu jak to všechno dovede tak zahrát
bez přípravy a bez škol
A Život si vsune palce pod kšandy a napne je jako tětivu
než si šle pustí na bradavky jen to štípne
přeplněné hlediště šílí a hvízdá a křičí Ještě
No tak holt jo, říká si ten oblíbenec v záplavě světel,
a přitom si myslí na tři dny volna, co ho čekají
Jó, tak si tak poletovat
v Google Earth
a beztrestně zabírat detaily ženské nahoty
- okousané nehty na nohou a duše plné mražených ryb
a chlapům rentgenovat chlupatá těla
zlomyslně si promítat jejich křehké kostry a pečlivě tajená srdce
a sedat na hvězdy a propadat se do černých děr
jenže teď musí dělat umění
aby si vydělal na hypotéku zaplivanýho koutku u nádražních záchodků
sběratel prošlých jízdenek a žebrajících dětí z východu
co si tajně myslí na tu prodavačku z hypermarketu
která mu vždycky dává o igelitku navíc
a pod pokladnou schovává štůsek nechtěných účtenek na které píše své palindromy
Ohlušující pískot davu
Úklona a velká děkovačka
po které vyčerpaně padne do křesla v kostymérně
Tak nevím co na to kritikové ve svých sloupcích
ale na tohle představení bych šel klidně znova

Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'Lamanai', 07.06.2009 01:06.

Názory čtenářů
07.06.2009 01:36
Lu_Po
supr text
07.06.2009 07:39
Holan
i já...
07.06.2009 10:34
adammi
Ja tiež...*
07.06.2009 10:40
stanislavv
příde mi to neuvěřitelně slabý. prázdný slova. a je jich zbytečně moc. klaun, Život... prostě cancy...
07.06.2009 12:46
Haber
nadupané*
07.06.2009 13:48
random_night
hele, ukecaný to je, ale taky jsi tam ntoho narval opravdu dost... za mě rozhodně...
07.06.2009 14:48
Lamanai
jo, ukecaný... von ten život je ukecanej, protože kdybychom chtěli k samotnýmu jádru věci, stačilo by jednoduše bolestivě mlčet nebo neartikulovaně křičet... to by nasadilo poezii korunu královny
07.06.2009 18:38
slunečnice
dovolím si jednu přikoulet :-)
07.06.2009 20:34
L. Pravá
a mi se to libi, je to takovy...zivotni
10.06.2009 22:00
josefk
fajn
11.06.2009 15:33
Humble
zajímavý text :o)
20.12.2009 02:29
sokrates
jo jo ... a ještě k tomu neartikulovaně mlčím
30.08.2010 14:55
Silmor
kniha "všichni hrajeme divadlo" od Goffmana

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)