Šou v proscéniu |
Opona zůstává zatažena a na forbínu vstupuje Život vlastním jménem už ho nikdo nezná proslavil se pod svým uměleckým pse-u-do-nymem Takže on si tak vykračuje na kraji pódia tenhle maník a já mu aplauduji Je totiž tak krásně brutální cynický klaun co sám sobě tleská když předhazuje publiku předžvýkané vzpomínky na smrt auťáky zakousnuté do sebe v krvavých čelistech nočních zpráv skořápky letadel rozklepnuté nad Atlantikem, a lidská těla drolící se do vody jako když krmíš akvarijní rybky paví očka s barevnou svatozáří vždycky šikanují ostatní tvory okousávají jim ploutvičky a ocásky až je umordujou k smrti ani Alfred Hitchcock by to tak dobře nenapsal nakonec jsou to vždycky jehňata kdo ukope vlky do bezvědomí Miluju toho herce na forbíně směju se pláču a tleskám a vstupenka v ruce dotovaná z evropského grantu je už úplně užmoulaná nechápu jak to všechno dovede tak zahrát bez přípravy a bez škol A Život si vsune palce pod kšandy a napne je jako tětivu než si šle pustí na bradavky jen to štípne přeplněné hlediště šílí a hvízdá a křičí Ještě No tak holt jo, říká si ten oblíbenec v záplavě světel, a přitom si myslí na tři dny volna, co ho čekají Jó, tak si tak poletovat v Google Earth a beztrestně zabírat detaily ženské nahoty - okousané nehty na nohou a duše plné mražených ryb a chlapům rentgenovat chlupatá těla zlomyslně si promítat jejich křehké kostry a pečlivě tajená srdce a sedat na hvězdy a propadat se do černých děr jenže teď musí dělat umění aby si vydělal na hypotéku zaplivanýho koutku u nádražních záchodků sběratel prošlých jízdenek a žebrajících dětí z východu co si tajně myslí na tu prodavačku z hypermarketu která mu vždycky dává o igelitku navíc a pod pokladnou schovává štůsek nechtěných účtenek na které píše své palindromy Ohlušující pískot davu Úklona a velká děkovačka po které vyčerpaně padne do křesla v kostymérně Tak nevím co na to kritikové ve svých sloupcích ale na tohle představení bych šel klidně znova |
|
Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'Lamanai', 07.06.2009 01:06.
Názory čtenářů |
07.06.2009 01:36
Lu_Po
|
supr text |
07.06.2009 07:39
Holan
|
i já... |
07.06.2009 10:34
adammi
|
Ja tiež...* |
07.06.2009 10:40
stanislavv
|
příde mi to neuvěřitelně slabý. prázdný slova. a je jich zbytečně moc. klaun, Život... prostě cancy... |
07.06.2009 12:46
Haber
|
nadupané* |
07.06.2009 13:48
random_night
|
hele, ukecaný to je, ale taky jsi tam ntoho narval opravdu dost... za mě rozhodně... |
07.06.2009 14:48
Lamanai
|
jo, ukecaný... von ten život je ukecanej, protože kdybychom chtěli k samotnýmu jádru věci, stačilo by jednoduše bolestivě mlčet nebo neartikulovaně křičet... to by nasadilo poezii korunu královny |
07.06.2009 18:38
slunečnice
|
dovolím si jednu přikoulet :-)
|
07.06.2009 20:34
L. Pravá
|
a mi se to libi, je to takovy...zivotni |
10.06.2009 22:00
josefk
|
fajn |
11.06.2009 15:33
Humble
|
zajímavý text :o) |
20.12.2009 02:29
sokrates
|
jo jo ... a ještě k tomu neartikulovaně mlčím |
30.08.2010 14:55
Silmor
|
kniha "všichni hrajeme divadlo" od Goffmana |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|