| Prolog |
|---|
|
| přízrak |
má polomrtvá milenko
ty co žiješ rozkladem
a voníš rajskou hnilobou
tvé objetí je led
a jedovaté bělmo očí
je peklem příšeří
a tichým svědkem zvěrstev
vlastního těla
má přespříšerná
korozivní lásko
rozpouštíme se v kyselinách svých žaludků
a sténáme vykotlanými ústy
jako nevěstinec v plamenech
sám osud nás proklel
a naše bezbřehé plenění neplodnosti
je pouhými sedativy
na tupou bolest svědomí
jenž jako ztracená ozvěna
léta bloudí v našich hluchých lebkách
mé tepny vyschly do hladka
a z šrámů a ran
nevymačkám
byť jedinou kapku krve
kterou bych se za lehký závan něhy
bez váhání upsal ďáblu
má bleděmodrá spektro
vydechni své všechno
a zdechni |
|
| Epilog |
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Temnorez', 23.02.2009 23:24.
| Názory čtenářů |
23.02.2009 09:28
 Standa 
|
milé |
23.02.2009 23:23
 josefk
|
a temno říznuté |
09.03.2009 21:23
 verunka93
|
"mazec" |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|