Kapitola 8 – Stodolní ulice Jindrovi už nic nebránilo, aby použil tajný vstup v sousední WC kabince. Zmáčkl splachovač a natáhl ruku k ruličce od toaletnímu papíru. Nemyl sedící mu na rameni souhlasně zakejhal.
„Hajzlbába je tlustá kráva!“ zakřičel Jindra a oba čekali, co se bude dít.
Záchodová mísa se najednou proměnila v sexy modelku v bílém spodním prádle. Svůdná kráska s porcelánovými ňadry se na Jindru usmála a udělala na chladné dlažbě dvojitou piruetu. Její bosá chodidla vykrojila v podlaze kruhový otvor, který se záhy proměnil v ústí černé díry. Vzápětí z jejího nitra vyjela štíhlá mosazná týč a zabodla se do stropu. Záchodová mísa se vilně přitulila k lesklému kovu a ladně sjela do temnoty. A překvapený Jindra okamžitě vyrazil za ní. Strčil Nemyla zpátky do kapsy, chytil se tyče a nechal působit sílu zemské přitažlivosti.
Po několika sekundách jízdy dopadl na pevnou zem. Ke svému údivu se ocitl uprostřed rušné ulice, která zářila tolika barvami, že by z nich citlivý člověk mohl dostat epileptický záchvat.
„Tak co, kluku?“ chytila Jindru nečekaně za rameno Hemeroida, „jak se ti líbí Stodolní?“
Jindra sebou cukl a překvapeně zíral kolem sebe.
Po křiklavé ulici, lemované z obou stran řadou domečků ze stavebnice Lego, se procházela směsice lidí a prapodivných bytostí: fanoušci Evy a Vaška, igráčci, vyznávači style EMO, pták Dodo nebo bytost s vagínou místo obličeje.
„Vsadím se, že tě zaujala víla intimní hygieny,“ rýpla si do něj Hemeroida a vyprskla smíchy, „to je partie přímo pro tebe.“
Jindra se zamračil a raději obrátil zrak jiným směrem.
Nedaleko od nich stála známá WC modelka a bavila se svalnatým kolegou, WC modelem, který před nějakou chvílí přepravil Hemeroidu. Na jejich debatě by nebylo nic zvláštního, kdyby se ovšem mezi sebou nedorozumívali zvláštním jazykem, který kombinoval zvuky splachování se šploucháním vody v nádržce.
„A kde je vlastně pan Fakýra?“ vzpomněl si náhle Jindra na blondýna, který ho doprovázel, „doufám, že se v tom tunelu nezaklínil?“
„My tomu sice říkáme jinak, ale když jinak nedáš,“ mírně se ušklíbla Hemeroida, „Fakýra má slabost pro speciálně tvarovanou toaletní keramiku s mnoha záhyby a velikým ústředním výběžkem, který má u běžného WC-modela pouze dekorativní funkci. Ale jestli chceš, můžeme počkat, až se odklíní?“
Jindra pochopil na co Hemeroida naráží a okamžitě zavrtěl hlavou.
„Necháme pana Fakýru ať se věnuje svým perverzním zálibám a raději půjdem do Rezavého kýblu.“
„Správná volba,“ souhlasila Hemeroida a zamířila směrem k davu fanoušků Evy a Vaška, kteří měli jako poznávací znak na klopě kabátu připnutý odznáček s bílou orchidejí.
Nemyl v podobě gumové kachničky už dál odmítal pobývat ve stísněných podmínkách Jindrovy kapsy a proštípal si cestu ven na svobodu. Sotva dopadl na dlažbu z pivních vršků, stal se objektem tužeb toy-prostituta.
Značně znetvořený plyšový medvídek postávající u výlohy nočního klubu, hodil mlsně očkem po gumové kachničce a napodobil kopulační pohyby. Nemyl na něj vyděšeně vyvalil svá štětcem namalovaná očka a okamžitě prosebně zakejhal směrem k Jindrovi. Jeho pán o něj nejevil zájem a raději utíkal za tou mužatkou se zeleným čírem.
Nemyl zlostně zakejhal, poslal medvídka do háje a vydal se za Jindrou. Jelikož neměl nožičky, musel poskakovat jako tenisový míček. Kdyby byl o něco inteligentnější, určitě by si v duchu říkal, jak je výhodné mít gumovou hlavu.
Jindra s Hemeroidou minuli několik nočních barů a krámků s poněkud bizarními názvy jako Nechtěné těhotenství, Špetka sex-appealu a Receptář prima nápadů, než dorazili k velkému slonovinovému portálu, který patřil budově Greenphlegmovy banky.
„Vy tady máte i banku?“ podivil se Jindra a fascinovaně zíral na zlatý nápis, který se klenul na hlavním vstupem. Pak si ale všiml menšího neonového nápisu, který někdo neuměle připevnil nad zlatá písmena.Celé znění nápisu pak vyznívalo trošičku odlišněji: Market Greenphlegmova banka.
„Starou banku před pár lety vytunelovali,“ poznamenala Hemeroida, „pak barák odkoupili Vietnamci a udělali v něm obchoďák.“
Jindra dál fascinovaně zíral na budovu.
Hemeroida nikdy nebyla trpělivá osoba a role průvodkyně se jí zrovna moc nezamlouvala. Nejraději by odtud vypadla a nechala toho puberťáka na pospas osudu. Jenže Hnedblika ji dala úkol a ten musí splnit, ať se jí to líbí nebo ne. Copak je něčí chůva? Už aby dorazili ke Kýblu a předala tohle mládě Gravidovi. Zhluboka se nadechla a dala Jindrovi ještě minutu času.
„A pokud tě tohle zaujalo,“ navázala na svou stručnou přednášku, „tak tě určitě potěší informace, že za bankou se nachází cukrárna U Chcíplé krysy a pár metrů od ní je zadní vstup do Rezavého kýblu.“
„To je škoda, že už musíme pryč,“ vzdychl nešťastně Jindra, kterému se Stodolní ulice velmi zalíbila a chtěl tu strávit ještě nějakou dobu.
„Nikam nepůjdete!“ ozvalo se jim najednou za zády.
|
2
slunečnice 
fungus2 
Humble 
josefk 
Aglája 