Dílo #52370
Autor:Pan Japko
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:07.10.2008 11:04
Počet návštěv:1132
Počet názorů:10
Hodnocení:8 1 2
Patří do archívu:<Soukromý> Lu_Po: *Genialitky*

Slova
Včera jsme hráli hru
ty já a nikdo víc
tři čtyři pět prášků
a moje rty okoraly
Vím že to vždy udělám
budeme se dívat na Slunce
plující přes zelené moře
dnes
patřím vedle tebe
vedle tebe
To moře je jako bláto
ovíjí se mi kolem kotníků
a řve skrz obličeje
žádá po sklenici
z mých očí
a sklání se nade mnou
když padám na kolena
Držím v ruce zářivou bílou
minci za převozníkova
ústa
a vidím konec
ohraničený sloupy
ze slov
a pohozených vět

Názory čtenářů
07.10.2008 11:08
stanislav
nečekaně něžná báseň, Japko je muž tisíce tváří...
07.10.2008 11:11
Montrealer
stanislav napsal(a):
nečekaně něžná báseň, Japko je muž tisíce tváří...
07.10.2008 15:11
asi
pohozený věty :-) dobrý
07.10.2008 20:08
MarekMotor
no vidíš, jak ti to jde
07.10.2008 23:58
Lu_Po
tahle je z nejchuťnějších pro mě
07.10.2008 23:59
Lu_Po
už tam jakože jsou pro mě jedlý prvky ...  se mi líbí když dobrý slovní obratypak sednou ještě a hlavně k nějakýmu stavu či ději ...jj
08.10.2008 00:10
Pan Japko
Tak jo Lu..jsem rád že sis naložil pupek:-)
15.10.2008 12:36
Madelaine
Zase krásné. Umíš skvěle vystihnout pocity.
15.10.2008 12:37
Pan Japko
 
Madelaine napsal(a):
Zase krásné. Umíš skvěle vystihnout pocity.
Pocitovky jsou moje specializace, nejsem hráč se slovy:-)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)