Dílo #51339
Autor:sklodowska
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza/Povídka
Zóna:Jasoň
Datum publikace:28.08.2008 21:43
Počet návštěv:976
Počet názorů:7
Hodnocení:2 2
Patří do archívu:<Soukromý> patafyzik: rád se ještě vrátím

Prolog
Dopis, jenž nalezen byl, kdysi dávno tajemným chlapcem. Asi. Nebo to byl červ? Nevím.
KC
11017 Ashley Dr.
Rockville, MD 21547

September 5, 1991


Dear unknown,

Fíííííí. Svět se točí a pohybuje rychlostí, z jejž oči přechází. Stop. Sedum-osum-devět-čtyry-šest-pětka byla stále v opojení,
jenž by se dalo vyjádřit něčím jako stoupnutím adrenalinu v krvi (ovšem ne doslova). Nevěděla nebo nevěděl, ani to nebylo jasné.
Avšak sama se považovala za to, kde se na konci slovesa píše a. Tedy byla to TA Sedum-osum-devět-čtyry-šest-pětka. Bydlela
hned vedle Pět-tři-devět-dva-osum-dvojky ve Skladu. Byly nejlepší kamarádky. Nemusely platit nájem, vlastně ani nevěděly, co to je.
Nejedly, nepily, pouze ležely a nechaly na sebe usazovat prach. Občas se v kolonii, kde byli všichni schromážděni, našli
odvážlivci, jenž se pokoušeli soutěžit, kdo na sebe přitáhne více prachových částic. Poté měla rozhodovat porota, ale nikdy se
ani jedna hra nedohrála dokonce. Vždy přišel někdo, nebo přijel (ale to jim bylo jedno neznali pojem přijet ani přijít) a odvezl
je přes černou plachtu. Kdysi dávno se jeden vrátil. Byl to Pět-sedum-jednička (ještě starý krátkometrážní čárový kód),
vrátil se přes černou plachtu ale byl bez života.
Celé dny ležel a leží dodnes, bez hnutí, vydání hlásky. Nikdo neví, co za plachtou je, ale vždy to přinese neštěstí.
Sedum-osum-devět-čtyry-šest-pětce se zdál sen. Setkala se se svým otcem. Nebyl to pouze její otec, ale otec všech.
Milióny spoluobyvatelů měli jen jediného otce a jednu matku. Pouze tito dva pradávní měli jméno hodné svého druhu.
Otec se nazýval Klasa a matka Krystal. Od té doby, kdy byli odvezeni (nikdo si již nepamatuje tu dobu) nikdo nedostal jméno,
jako pradávní. Mále děti (dáli se to tak říci) si v bezesných nocích vyprávěly starou legendu O Bílý. Před dávnými počátky Skladu
pronesl otec otce Klasy, že jednou, kdy černá plachta se znovu zvedne, jeden kus navrátí se a s sebou přinese jméno. Se
jménem přijde osvobození. Ale byla to legenda, i oni věděli, že legenda není zcela pravdivá. Ale nevěděli, co je pravda,
co je lež.
Sedum-osum-devět-čtyry-šest-pětka další noci znovu snila. Byl to silný, poutavý sen a nemohla se vzbudit. Strhlo jí to do
víru snu. Vymanila se po dlouhém boji, kde přemáhala sama sebe vzbudit se.
Bylo pozdě. Svět se znovu pohyboval, ale ne rychle s pocitem extáze, ale pomalu s pocitem depresivity. Nemusela otvírat oči
cítila, že se blíží. Plachta. Černá plachta. Dál už nic neviděla, neslyšela, pouze cítila. Stisky, jízda, natřásání a rána, znovu dotyk.
Vše jako by byl pouhý zlý sen (není pouhý, jen dá se myslet, že je pouhý, ale ve skutečnosti nikdo a nic neví, co se v tu dobu děje),
upadla do bezvědomí.
Teplo. Tepleji. Nejtepleji. Cítila největší stupeň teploty za svůj život (ne zcela doslovně). Nevěděla nic, ani že je Sedum-osum-
-devět-čtyry-šest-pětka. Jak by řekla její kamarádka: "Totálně vyglukózovaná", ale nevěděla, nepamatovala si ji, nic.
Měla jeden pouhý pocit, ve skutečnosti dva. Seděla na okraji (neznala okraj, jen tam seděla). Měla se rozhodnout.

Rozhodla se a...
... rozpustila se.

Kostka Cukru. Legenda nebyla pravdivá i špatné jméno měla, špatnou podstatu. Naplnění života, získáním čestného jména
v poslední chvilce života (je zde cítit značná personifikace). Spása slibovaná v legendě nastala se správnou spásou (ne tak
správnou, když spasila pouze sama sebe, lakomě činící) v době poslední vtěřiny (ne vtěřiny, ale posledního nejkratšího okamžiku
před úplným rozpuštěním). Kostka Cukru.




With self-love and amour-propre,
Kostka Cukru. Kostka Cukru. Kostka Cukru. Kostka Cukru. Kostka Cukru. Kostka Cukru. Kostka Cukru. Kostka Cukru. Kostka Cukru.






Epilog
Epilog epiloval e-cigarety

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'sklodowska', 28.08.2008 22:05.

Názory čtenářů
28.08.2008 21:54
Mario Czerney
docela masakr
:-)
28.08.2008 21:56
nela
zaujalo celkem dost, hlavně zezačátku :o)
28.08.2008 22:01
sklodowska
je dík moc
28.08.2008 22:18
meteor
pripomnelo mi to Jiskru zivota od Remarquea, chvili jsem si rikala ze to je o starych snimcich, zacatek se libil, posledni odstavec mi nesedl ani malo
28.08.2008 22:24
sklodowska
jo ten konec se mi nepovedl, já vím
29.08.2008 12:25
patafyzik
fajn, tohle můžu

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)