| Prolog |
|---|
| Fernando Aínsa - Vzkříšení utopie (Host 2007). Uruguayský spisovatel a esejista. Ústředním tématem Aínsovy esejistiky je latinskoamerické téma utopie v odlišném pojetí, než je evropské. |
|
| Vzkříšení utopie |
Einstein říkával, že obrazotvornost je důležitější než poznání, a současná doba mu dává zapravdu. Čím víc skutečnost podkopává jistoty technokratů a popírá totální myšlení plánovačů, tím víc je potřeba se obracet k tvořivé svobodě jedince.
"Vše plyne," řekl Hérakleitos před více než dvěma tisíci lety. Zapomněli jsme snad na tento zákon univerzální proměny?
A přitom bychom si tvořivou energii obrazotvornosti měli osvojit jako hlavní a hybnou sílu v době, kdy pragmatismus ukazuje veškerou svou vyprahlost a stagnuje v neplodné rutině. Tíhneme k utopii, je to naše přirozená inklinace překonávat hranice dějinného okamžiku, rozvinout své schopnosti, přijmout svou odpovědnost a prokazovat úctu a ohleduplnost těm, kdo vyznávají odlišné pojetí života.
Osudy miliónů lidí závisejí na rozhodnutí nepatrné menšiny. Vzory myšlení, chování a organizace jsou diktovány odtažitými institucemi. Taková společnost plodí otupělost, jde proti myšlence ucelené lidské bytosti ve světě míru a spravedlnosti.
Marx a Engels se ve svém "vědeckém" socialismu mýlili - nelze řídit tok dějin centralizovaným jsoucnem. Musíme se smířit s tím, že žijeme v epoše minimálních jistot a nesčíslných nejistot, což ale můžeme chápat jako příležitost k tvorbě, kdy přijímáme i riziko, riziko omylu. Už Hölderlin říkal, že tam, kde číhá nebezpečenství, zároveň přebývá možnost spásy (takové tajemství nám může odhalovat umění, poezie). Tíha zvyků a strach z neznámého brání procesu proměny mentalit, který si žádá současný svět. Protože tvořivost se nachází mezi světlem a temnotou, v duševním rozpoložení "člověka na římse". Musí pojmout cit i intelekt, jednotlivé a obecné, zrodit se z intuice i odbornosti, z lásky i práce, z radosti.
Představou jihoamerické utopie je harmonicky zabydlovat prostředí, konkrétní prostředí zde na Zemi. Na rozdíl od evropského pojetí utopie, která ji umisťuje do vysněného prostoru jako koncepci dokonalosti, mimo možnost uskutečnění.
Předimenzovaná, intervenční a autoritativní funkce svrchovaného státu-národa v té podobě, v jaké byla zbudována v 19. století a jak se rozvinula ve století dvacátém, se nachází v krizi. Dobyté územní hranice, vytyčené a nevraživě hájené v průběhu krvavých válek se v propustném prostředí rozpouštějí. Nacionalizace území se přetváří ve prospěch nehmatatelné moci sdělovacích prostředků, nových zákonů mezinárodního obchodu a oběhu osob a majetku, i kultury. Vládní moc se přenáší na nové mechanismy, jejichž autorita není soustředěna ve státě, na vládu. Mnohé aspekty současného života se stávají předmětem internacionalizace nebo jsou podřízeny legálním nadnárodním systémům. Zatímco národní občanství ztrácí své území původu, prostor získává představa planetárního občanství. Nastupuje sice přechodně obranná reakce na nový vývoj (politická, etnická, náboženská, nacionalistická), zároveň ale také proklamovaná demokracie dle řeckého vzoru nevyhovuje všem kulturám a společnostem. Je nutno hledat konsensus, lepší zastoupení skupin, být tolerantní a přijímat odlišnosti, být nestranný a nezaujatý.
Jednadvacáté století pozná podle všech předpovědí nové struktury, uspořádané a vzájemně dohodnuté na mezinárodní úrovni, které dokáží řešit většinu problémů planety. Ekologické vědomí, podporované komunikační sítí, vysílá informace, že žijeme na velice zalidněné planetě s omezenými přírodními zdroji a ve zhoršujícícm se životním prostředí. Je nezbytné stanovit pravidla soužití a chránit společně oceány, moře, atmosféru, hory, lesy, džungle, rostliny, zvířata i lidi. Proces vede k integraci, ale zároveň k regionalizaci. Nové zájmové sítě vně veškerých závislostí a národních kontrol vedou k míšení kultur a stimulují vznikání systémů propojených na individuální rovině, kde se kategorie socioprostoru mění v sociokomunikaci - viz například v hudbě. Vznikají nadnárodní virtuální komunity, i když mnozí odmítají vnucované západní vzory. Je třeba rozlišovat v pojmech, kdy dobrá je univerzalizace v prosazování a respektování lidských práv, ekonomická globalizace a interkulturní rozmanitost. Internet by se měl stát prostředkem pro utopickou obrazotvornost alternativních skupin.
Bude nezbytné redefinovat pojem identity, která je doposud spojována se společným územím, dějinami, rituály, obyčeji a jazykem. Obyvatelé čím dál více migrují po celém světě, proto především ve městech se musí počítat s kulturní mnohonárodností, tudíž s prostředky vzájemné komunikace, pokud nechceme žít v ghetech (viz kniha Heimat Babylon od Daniela Cohn-Bendita a Thomase Schmida). Je nutno otevřít novou éru vzájemnosti, čímž se zmírní nejdramatičtější účinky individualistické společnosti - ekonomického modelu Západu. Západ platí draze za svou neschopnost vynalézt "umění žít", které by bylo tak úspěšné jako "umění dělat", kdy "dělat a mít je důležitější než být". Nejschůdnější by byl hravý rozměr přerodu, podpořit tvořivou rozmanitost a žít v multikulturalitě, myslet globálně a vystupovat morálně, a to nejen místně, myslet v procesu, nejen ve strukturách. Vystupovat tak, jak by se nám líbilo, aby se chovali ostatní. Nahlížet svět z perspektivy nesmírného procesu, který postupně propojuje národy a společnosti do lidské mozaiky. Budeme se ocitat na rozcestích, která jsou nebezpečím, ale zároveň i příležitostí.
Jsme stále na cestě. |
|
| Epilog |
|
Počet úprav: 3, naposledy upravil(a) 'Diotima', 21.08.2008 10:49.
| Názory čtenářů |
21.08.2008 02:12
 stanislav 
|
zajímavej text. tu knihu možná bych docela si i přečetl... |
21.08.2008 06:26
 Mario Czerney
|
tohle si přečtu, akorát teď zrovna není čas...
|
21.08.2008 07:49
HarryHH 
|
.... ano tenhle text je utopie ...
a naprosto popírá lidskou ... neslučitelnou kulturní mnohotvárnost ...
kde nejjednodušší a evolučně nejkratší větve se derou nekompromisně k vrcholu ...
***- .... ach jo, ....
... pojďme plynout ... zatímco oni dobývají svět ... |
21.08.2008 08:07
osika
|
...plovoucí identita...ale tu si může dovolit jen blázen :-)
pořád bude potřeba nějakých robotů, kteří si budou muset
stoupnout k pásu, deprivanti, kterým nezbývá nic, než toužit...ten text mi taky přijde jako utopie, jako by popíral člověka a jeho úzkost z jinakosti... |
21.08.2008 08:10
osika
|
Ten text popírá sám sebe. Plovoucí identita, ale tu si může dovolit jen blázen :-) ...pořád tu budou zástupy deprivantů, kterým strach z jinakosti zastře hledí. |
21.08.2008 08:34
osika
|
a můj komentář mi přijde jako blábol, jaktožesetotamobjevilo, když jsem to smazala, že to opravim :-)))tak nazdar! |
21.08.2008 08:41
 Montrealer
|
Představou jihoamerické utopie je harmonicky zabydlovat prostředí, konkrétní prostředí zde na Zemi.
Tomuhle já fandím a razili to Oscar Niemayer a Le Corbusier. V Brně pak Ludwig Mies van der Rohe - vyprojektoval (nyní chátrající) vilu Tugendhat. |
21.08.2008 22:10
Mario Czerney
|
nojo, Harry, tak to vidím jako ty, přibližně - plus minus
|
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|
