Prolog |
slib mi bezcesté krajiny a vrátím se s tebou, zůstane-li v nás dost krve |
|
ubránit se psu je chtít ho zabít neboli O krvi |
i v předlážděných městech se najdou pěšiny které upomínají jaké mohlo být cítit uhýbající zem pod ztvrdlými chodildy rozbíhat se přikrčený ve vysoké trávě a po pás zvedat kolena, protože tak je to správně pro slabost končetin nevím, jestli budu mít dost krve abych sám prošel, kam rodiče dětem chodit zakazují a ony nechodí
ony nevěří na smrt, ale na vařechy
---------------------------------------------------- "je tam strom"
čopěla na hranici svahu a hlínou z odevždy bosých nohou smývala krev tam odkud se pro mě vrací, zvířata neloví jedno druhé aby nebyla smutná že ji miluju patří mi veškerá vášeň v knihách napsaných od chvíle kdy jí k přetrvání bylo třeba tělo tak dlouho už bylo slunce obloze cizí
sevřel jsem jí paže, až se zdálo, že kůže praská klesla hlavou po svahu, oči k tomu jejich slunci
v pohledu k němu přes semknutá víčka je jim veškerá krev jen v barvě a víčka tisknou silněji až krev černá sklánějí se, aby přežívali řádně umírá člověk v předklonu nad zelenající se trávou jsou listy zhnědlé protože krev, kterou půda horkou nevsákne nikdy nestekla netekla
civilizace
pokolení sklánějících se lidských těl v korunách stromů narozených v nichž není dost krve aby kdy znovu cítili zem
"takový strom jsme milovali jako děti s větvemi do široka rozhozenými od země jen, že by se nejnižší ztratily v podrostu takový rostl za kolejema"
plakal jsem já zatímco její krev bila do mých dlaní až jsem uvěřil v opravdovost těla
a krev že protéká tepe a může prýštit
ze svahu musíš bosý aby z proběhnuté trávy k podupaným stéblům stékala naše krev
že se stmívá budou rány hlubší "seběhnem kde je strom může být i les"
|
|
Epilog |
ženeme se k oparu z práchnivějících betonových panelů ve kterém se snad ztvrdí prameny krve protože za soumraku bledneme každým seknutím stébla rychleji mluvit má poprvé smysl slíbuju ti svodidla zbylá jen k přelézání a společenství teprve zdivočelé jež by chápalo matky které sežraly mláďata vrhnutá do klecí jako kdysi pověšeným prádlem proběhneme vzdouvajícími se kusy lesa který každým krokem stárne a houstne |
|
Počet úprav: 10, naposledy upravil(a) 'jindra', 04.07.2008 21:05.
Názory čtenářů |
17.03.2009 23:59
HarryHH
|
... jmenovče ... přečet jsem asi tři kousky od tebe ...
nestydím se říct ... nerozumím tomu ...
***- ... za který tým kopeš, ... co cítíš ... co chceš vykřičet do světa ..
jestli je to krev a maso, ....
***- ... a nebo jen PVC .-.. přiškvařený mdlým ohněm ... chtění .. . :-(( |
18.03.2009 08:33
hubertxy
|
harry, to je běžný, že nějaký věci nekapíruješ, nermuť se... |
18.03.2009 08:48
HarryHH
|
hubertxy napsal(a): harry, to je běžný, že nějaký věci nekapíruješ, nermuť se... ... jo Stando, proto jsem Jindřichovi napsal, ....
je tam spousta silných slov, řetězy příměrů se snahou o básnický zakulacení ...
ta snaha po výpovědi ... tu cítím silně
ale taky v tý záplavě slov ... cítím spíš sofistikovanou prefabrikaci ...
než přímočarý úder na srdce ... a vědomí ...
* |
18.03.2009 08:50
hubertxy
|
to jako zase jo, to máš asi recht. že to je moc zveličený. |
19.03.2009 01:24
jindra
|
padnete na kolena pred nejvetsim basnikem tohoto veku |
19.03.2009 08:14
HarryHH
|
jindra napsal(a): padnete na kolena pred nejvetsim basnikem tohoto veku já si musím svá stará kolena šetřit ...
***- ... to bych taky už nemusel vstát ...:-))
.. ... ... ... .... ... a jak bych potom chodil na pivo .. . ??
--------------------------------------------------------------
zdravím ... |
19.03.2009 08:17
HarryHH
|
... jo, ... a tahle ...
je z těch třech co jsem od tebe čet´... asi nejlepčí .. .
... hepčííí ..
|
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|