Přes prsty krouživé po kůži napni strunu zahraj mi nejsilnější tón skepse /můžeš i potichu/ Snoví pávi dvoří se mi v zahradě půjčil jsi jim celou paletu barev Jsi jako z klestí tak zranitelný Rozťala jsem ti záda do dvou poloh měsíce /dozrály až do nebe/ Objímám tě třeba ze žalu polibky hořce medové tvé tělo je pokryté prachem z peří a z hvězd Tak dalekých pro naše dlaně |