Tvoje oči v poušti
stále kvetou modře hadi si je pletou s oázou když pijí, klikatí se k obloze a ty z nich stahuješ kůži abys v noci nevychladlo v těchto chvílích usínám a nebojím se tma je uchopitelná pro všechny srážky sluncí ráno probouzím se do zatmění protože mám nohy z tvého písku nekonečné
|