Potkala jsem ji Koketa přelétavá a kdysi to byla slušná ženská říkaly báby z devátýho patra A já ji potkala za sebou táhla káru starejch knih Psala prý poezii přidal se domovník A já se usmála když od divadla poslední herečka a první dáma táhla A já ji miloval na futra další čárku ohnutým perem škrábnul servilní lazebník Byla to flundra co se smýká na čtyři pod stůl vedle psíka vyplivla tělo moudrá inženýrka A já se ohlédla ona jen do špiček si šlápla vytáhla placatici přihnula do úšklebku na prsou dlaní chrapot přidusila a jako dáma do nohou kamení a v hlavě jen tak lehce hořkost svou od patníků ode dna ke dni vpila
Je to šikovně napsané... jen si nejsem zcela jist jestli je to jen ta šikovnost nebo i emoce. Emoce uznávám, ale i šikovnost oceňuji. Snad to není vypočítavost....
Je to šikovně napsané... jen si nejsem zcela jist jestli je to jen ta šikovnost nebo i emoce. Emoce uznávám, ale i šikovnost oceňuji. Snad to není vypočítavost....