Dílo #410
Autor:Diotima
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:03.11.2003 10:40
Počet návštěv:2463
Počet názorů:9
Hodnocení:6
Patří do archívu:<Soukromý> Albireo: Albi má nejradši (2003),
<Soukromý> Johanka: z kopců

Vůně narcisu navěky


když jsem tě spatřila
podvečer oněměl
ztuhla obloha
srdce se zastavilo
tvůj zvláštní zjev
zátiší Boschova obrazu
uhranulo Hada
k Evě nedosyčel

do mých čar osudu
vryl jsi krvavě vášeň
šílenství Dantova pekla

něhu prolínání však
pohřbilo mrtvé rameno
tvého života

jen vůně narcisu
zůstane u řeky
ve zkamenělině mého žáru
Epilog

navěky

Názory čtenářů
03.11.2003 10:42
blondýna
mně se z toho líbí jenom ten had a Eva:-) zbytek je vatička
03.11.2003 10:46
Johanka
*** mně se to líbí moc
03.11.2003 12:26
Mathew
pěkný :)

a zajímavý, v mojí dneší básni je taky odkaz na dantovo peklo :) se nám to nashromáždilo :)*****
03.11.2003 12:59
dejf
je to plné šílených obrazů, zní to monumentálně a apokalypticky a přitom je vlastně komorní příběh - dá-li se to tak říct ***
03.11.2003 14:57
Rowenna
Myslím, že Dejf vyjádřil úplně přesně mé pocity. Je to takové plné silných slov - a přitom křehké vnitřním prožitkem a osobním bolestným příběhem. :-)
03.11.2003 15:48
Diotima
Díky, že jste někteří pochopili! J., D., R.!!!!!
04.11.2003 14:51
Delphy
..k Evě nedosyčel.. :-))
*.*
27.11.2003 11:19
LaMere
ztuhla obloha
ve zkamenělině mého žáru

tohle mi to trosku narusuje, jinak zajimave...
06.05.2004 20:07
Johanka
ukládám si ...

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)