Prolog |
|
S.P.Q.R. |
Na břehu širého oceánu korouhev do písku zarazím. Zde jsem a zde stojím. Jsem začátkem i koncem Tvého impéria.
...
Uprostřed noci beze spánku, v ozvěnu největšího triumfu, jak otrok tiše Ti zašeptám: Pamatuj, že všechna sláva pomíjí.
|
|
Názory čtenářů |
25.04.2007 14:10
random_night
|
hehé |
25.04.2007 14:49
Epicure
|
nápad se mi líbí, jen se nějak rytmicky zadrhávám, škoda:) |
25.04.2007 15:44
Tani
|
jojo - Řím už neni, co bejval...
Aneb pomíjí, ale zůstane ve větru, v kamenech, v zábleskách, jako paměť místa. Chtěla jsem říct paměť těla, ale to sem nepatří. |
25.04.2007 16:11
Lan
|
Dobré. Fakt. Chytrá a důsledná metafora, má to jistou sílu. (Rytmicky nezadrhávám). |
25.04.2007 18:06
asi
|
co je to spqr?
:-) |
26.04.2007 13:31
Danny
|
má smysl. |
30.04.2007 09:48
asi
|
asi napsal(a): co je to spqr?
:-) no, je vidět, že nás necháváš doplňovat si nevědomosti samotné... dobře, dobře...
náhodou se mi to začíná docela dos* líbi* |
05.04.2008 21:09
horomila
|
alfa samec? |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|