přespal v pokoji z igelitu,
šustil jen decentně tísnivým tónem.
„však hleď ty držko pé –vé –cé –čková,
to neslyšíš dunění individuality libida?“
„sleduj má ňadra uctivý nihilisto!“
poznej familiárně pompézní konsternaciózum
neochvějně estrogensky saturovaných urogenitálů.
„kde váznou zakunděná piča longslintózní verbáže –vole.
jistě, s vulgárním nadhledem, pche!“
„leda bys vomitil do oka svaté stolice,
tak nelebeď a rozhýbej
vrásky prachu kdysi olivových cihel“
„víš, honili tě po něm krokodýli.“
a jako největší paradox svého života
snědl kilo soli a umřel.
„ses na to vysral. debile!“
po nějakém tom vpichu zaklíněných vibrátorů
descendentně slintá do nitrobřichu. bléé!“
„co? mohls ludibundusácky nadělat leda šarvátku“
vstínuulice
„hm, tak teď už.
zda jsi muž
se vyser do kyblíku růžovochoucího,
v příborníku nůž.“
fekálek ještě nedorostl do prdele?