Prolog |
Slunečný den nad Egejským mořem. Daidalos a Ikaros letí na severovýchod mávajíce křídly zhotovenými z per pospojovaných voskem a nitěmi. Daidalos je trochu podobný Ikarovi, avšak starší. Ikaros je trochu podobný Daidalovi, leč i Naukraté. |
|
Daidalos |
Daidalos: Měl jsem zůstat u výroby hraček a pajduláků ze dřeva. Byly docela zábavné. Ikaros: (otráveně) No jo. Daidalos: Třeba ten námořník. Nebo stavitel. Jak pěkně tancoval, vzpomínáš? Koneckonců i tanečník to docela slušně uměl. Muzikant jim k tomu ještě tak dovedně hudbu vyluzoval. No a ten dřevorubec… ten byl. On večer normálně usnul, chápeš, a doopravdy chrápal! Takové figurky nikdo jiný neumí. Ani Talós by takové nedokázal, náfuka jeden nafoukanej. Ikaros: (prohlíží si mlčky ostrov pod sebou, podle tvaru patrně Naxos). Daidalos: Mohl jsem klidně vymyslet i nějaké nové. Možná kováře. Nebo letce. Co já vím. Jedno je zřejmé: tu blbou dřevěnou krávu u Gortyny jsem neměl stavět. Ikaros: Hm. Daidalos: Mohlo mi být jasné, že to nemůže dobře dopadnout. Ach… ještě teď slyším šílený hlas Pasifaé, jak se rozléhá labyrintem, láme se do nesčetných možných směrů a opět se, obalen mnohočetnými ozvěnami, spojuje do jediného děsivého zvuku, obohaceného vzdáleným řevem Minótaura. Ikaros: (snaží se lhostejně pokrčit rameny, ale musí usilovně mávat křídly, takže se jen ušklíbne). Daidalos: Ona Pasifaé byla vskutku dovedná čarodějka. Mrcha, ale schopná. Vzpomínáš, jak se pomstila Minóovi? Slyšel jsi, co pak ejakuloval místo semene? Ikaros: (odplivne si do azurové hloubky) Je mi to šumafuk (tváří se naprosto zhnuseně a stoupá výše). Daidalos: Chápej, když zešílí nadaná kouzelnice, je to strašlivé. Chtěla mě oslepit. Vyslala za mnou desítky světelných housenek. Odporná to stvoření. Nejostřejší a nechladnější světlo světa obalené karmínovou kůží s blankytnými chloupky. Slyšel jsem je v noci šustit bludištěm. Odporné, namouvěru. Naštěstí se dostaly do slepých chodeb, jinak opravdu nevím, co by se se mnou stalo. Možná neměly spadeno jen na mé oči! Ikaros: (stoupá zarputile stále výš, vosk jeho křídel počíná měknout). Daidalos: Kdoví, co ještě způsobí, chudák ženská. (na chvíli se zamyšleně odmlčí). Ikaros: (začíná pomalu klesat, kolem něj vlají uvolněná pírka). Daidalos: Chm. Letec. Zvláštní to slovo. A jaké možnosti v sobě skrývá! Velkolepé, leč i mrazivé. Vždyť třeba taková válka z oblak vedená... Ikaros: (znepokojeně) Otče? Daidalos: Ano, synu? Ikaros: Víš, otče, Rethimnonské včely mají bezpochyby chutný med s lahodným aroma. Však vosk jejich, zdá se, slyne nepříznivě nízkou hodnotou bodu tání. Daidalos: (okamžitě pochopí, zděšeně) Synu! Tys letěl příliš blízko slunečnímu povozu! Ikaros: (chvatně) Vrať se ke svým dřevěným figurkám, otče. V tom oboru jsi mistr nad mistry. Zkus třeba vymyslet leteckého pajduláka, možná bude skvělý. (mává stále divočeji a víří oblak peří kolem sebe) No nic, hele. Musím už padat. (zmizí). |
|
Epilog |
Daidalos: (zůstává sám, z jedné strany nadnášen vzduchovými proudy, z druhé obtěžkán táhlou a lepkavou beznadějí). |
|
Počet úprav: 11, naposledy upravil(a) 'podivín', 26.07.2004 14:15.
Názory čtenářů |
02.11.2003 08:39
Mathew
|
jasně, dobrý je to..vážně :)* |
02.11.2003 08:49
Kodynie
|
Zajímavé zpracování staré legendy.    |
02.11.2003 10:19
Wiki
|
nic se nemá brát tak úplně doslova :-) * |
02.11.2003 10:29
fungus2
|
Je to bezvadné. TIP |
02.11.2003 13:12
Hester
|
:-) * |
02.11.2003 23:52
Norek
|
pobavilo* |
04.11.2003 18:47
Humble
|
:o)* |
05.11.2003 15:56
kalais
|
pravdivé |
23.11.2003 22:02
Pavla
|
(Připomnělo mi to jeden známý trapný vtip. Radši ne.)
A pěkný to bylo :) |
28.11.2003 11:10
Šílená
|
* |
01.03.2004 13:52
minehava
|
* |
05.09.2004 22:15
hranostajka
|
hmmm |
07.09.2004 16:29
suva
|
* |
13.05.2005 19:56
Yfča
|
!* |
31.03.2006 16:37
Admin
[Změna viditelnosti]
|
žádost autora |
23.07.2012 18:24
Admin2
[Změna viditelnosti]
|
Přání autora |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|