Dílo #36832
Autor:johanna
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Vázané verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:23.02.2007 09:51
Počet návštěv:915
Počet názorů:7
Hodnocení:3 3 1
Patří do sbírky:Kýče a peache
Patří do archívu:<Soukromý> Diotima: dobrý řemeslo

jsem ten co navěky bez smrti žije
nevěda kudy nevěda kam
na svoji cestu jsem docela sám
metronom v hrudi dávno nebije
jsem ten co navěky bez smrti žije

s loučemi lidé po mně zas pasou
dávno už nedumám nad žití krásou
v hradě tam na kopci Transylvánie
jsem ten co navěky bez smrti žije

být jenom napůl zajídá se mi
s nocí se prolétnu nad spící zemí
jen hlouček konkubín víno mé pije
jsem ten co navěky bez smrti žije

kéž bych zas shlédnul jasné ráno
kéž by ses vrátila Adriano
ve ztichlém srdci vzpomínka ryje
jsem ten co navěky bez smrti žije

Názory čtenářů
23.02.2007 11:15
muclicka
pohladím a pěkný den
23.02.2007 11:19
PaJaS
pěkné ...
23.02.2007 12:54
Pomerančová
mé oblíbené téma, nemohu jinak...
23.02.2007 21:31
Rubik-On
tohle je docela vydařené...
24.02.2007 09:56
Diotima
ve vázaném verši jsou mistr(ová) :-)
05.03.2007 10:04
Janina Magali
...no to snad né...!

nebije
žije
Transylvanie
žije
pije
žije
ryje
žije

...chápu, že se pořád dařit nemusí...
Tobě se už nedaří delší dobu - bohužel...
a tohle je /dle mne/ vrchol nezdaru...

Na to jak jsi bývala dobrá , bych čekala více soudnosti
při psaní a následném pročítání....
Škoda.
05.03.2007 15:50
Humble
rytmické kopance by tam docela byly

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)