Dílo #33230
Autor:adammi
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:19.11.2006 16:56
Počet návštěv:834
Počet názorů:8
Hodnocení:4 1 2
Patří do archívu:<Soukromý> Anny: KORÁLKY

Prolog
 
Hora
Spovedám sa vetru,
dážď mi zmýva hriechy,
milosť na mňa tečie
z tej božej strechy,

stromy sa mi klaňajú
ako v nebi cherubini,
v hore je zrazu človek
človečejší,trochu iný.

Vypratú dušu zavesím
na haluz, na konár
nech ju slnko suší do biela,

v hore žijem,spím,
jej patrí pieseň ďakovná,
hora je moja nedeľa.

Epilog
 

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'adammi', 10.01.2009 17:59.

Názory čtenářů
19.11.2006 17:00
fougeres
jedna pobožná:-)
19.11.2006 17:04
adammi
Možno ani nie, ale my vieme iba stávať horu na horu až sa v nich stratíme.
19.11.2006 17:09
muclicka
.
19.11.2006 18:41
Anny
překrásná
19.11.2006 18:49
Anny
Mám taky jednu o hore - Československou

HORE ZDAR!

Když slunce rozloží se v duhu,

* a mesiac do tmy striebro leje,

tak tyhle úkazy jdou mi k duhu,

* myšlienky mi blúdia v priestore.



Vystoupám na vysokou horu,

* chcem dolinu vziať do dlane,

já však držím prozářenou mlhu

* a vidím duhu kúpať sa v jazere.



Svým přáním obejmu svou horu,

* aby každý dozrel v poznanie,

že hory neztrácí čas hovorem,

* hory berú - alebo dávajú . . .
19.11.2006 21:34
Haber
pekné
19.11.2006 23:32
Emily
20.11.2006 14:29
adammi
Vďaka za názory a zastavenie.Áno, hory neztráci čas hovorem...ale vedia veľa povedať.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)