Ruce bláto oko Jde oko na procházku a potká boty a ptá se? Je mi od země strašná zima, nemohli byste s tím něco udělat. A boty oko rozšlápnou, to aby mu nebyla zima. Rozšlápnuté oko v blátě je naštvané, že neřeklo rukám, které šly také opodál, co však nadělá když už se tak stalo. Uběhla hodinka a jdou okolo jiné ruce a ty rozšlápnuté oko z bláta vydolují. Oko má evidentní radost, že se ho někdo ujal a těší se co bude následovat. A co myslíte, že se dělo dál milí čtenáři? Nebudu Vás déle napínat, oko ruce vzali domu, tam ho dali na stůl. To vám byla pohodička no darmo mluvit. Na sporáku se hřála voda a oko se těšilo na polévku, jaká asi bude? Ptalo se samo sebe. Já jen nemám rádo ty mastné s okem. To to voní, už se oku zbíhali sliny. Když se nad hrncem objevila pára, ruce se natáhli po oku, a kde myslíte, že skončilo? V polévce. |