chci jít do žhavých pouští

a touhu sžíranou,

která mě neopouští ,

ve slunci poledním, pod pyramidou spálit..

Na lístky čajové zas vřelou vodu nalít

z gejsíru zélandských

atˇ musa mi z nich věstí,

do lesů v nížinách
zas nové dříví nésti

Hořkost a nenávist, ignoranci a zlobu

jak bájný Sisyfos zahnat do jejich hrobů

a duše prosvítit, společně s Aladinem..

I rukou přátelsky, potřást si se svým stínem,

co se své podstaty doposud jenom bál,

botičku dáti snu, co se tak krásně zdál.

O Mississippi snít

na břehu Botiče..

a nenechat si vzít

to psaní o ničem...