Seznam nových děl  Sbírky  Autoři  Nej 

Dílo #31727
Autor:Diotima
Druh: Pro pobavení
Kategorie:Jiné/Překlad
Zóna:Jasoň
Datum publikace:10.10.2006 21:30
Počet návštěv:2228
Počet názorů:37
Hodnocení:5 4
Patří do archívu:<Soukromý> stanislav: co mi se líbí,
<Soukromý> way: letmé radosti

Prolog
Robert A. Johnson - He - Understanding Masculine Psychology (1977)
ON - Jak porozumět mužské psychologii
Cvičný překlad na pokračování  
zkrácená verze (dokončení 1. kapitoly)
ON
  Zde tedy máme poranění Krále Rybáře. Král Rybář leží na nosítkách a nechá se v nich stále nosit. Sténá, naříká, je skleslý. Jen v jednom okamžiku je šťastný - když rybaří. Neberte to doslova; neznamená to, že muž se vyléčí tehdy, když si jde zarybařit. Rybaření je spíše symbolem zacházení s nevědomostí, bitvou o uvědomění si nezdařeného procesu individualizace v ranném dospívání. Pokud se muži podaří opět najít vztah ke svému nevědomí, pomůže mu to, neboť jeho úplné vyléčení přijde pouze tehdy, pokud dokončí proces, který bezděčně započal jako chlapec.
  Král Rybář vládne v hradu, kde je uložen Svatý Grál, kalich Poslední večeře Páně. Ale víme, že se ho Král Rybář není schopen dotknout. To kvůli oné ráně, kterou by Grál vyléčil, ale nestane se tak, ačkoli je Grál přímo v hradu.
  Kolikrát ženy říkají svým mužům:" Podívej na všechny ty dobré věci, které máš! Máš to nejlepší zaměstnání, které jsi kdy měl. Náš příjem je lepší než kdy jindy. Máme vše, co potřebujeme. Máme dva dny v týdnu volno. Proč nemůžeš být šťastný? Grál máš u sebe, proč tedy neumíš být šťastný?"
  Muž se příliš nejasně vyjadřuje, než aby odpověděl:"Protože jsem Král Rybář a jsem poraněn a nemohu se dotknout ničeho z tohoto štěstí!"
  To je další mužovou bolestí - štěstí je tak blízko po ruce, ale nedotknutelné. Pouhá skutečnost, že má všechny věci, které by ho mohly udělat šťastným, tak blízko, nemohou vyléčit Krále Rybáře, protože trpí neschopností dotknout se dobra nebo štěstí, které má nadosah.
  Ale pokračujme v příběhu. Dvorní šašek (jakožto na každém dobrém dvoře je králův blázen) již dávno předtím prorokoval, že králova rána se zacelí teprve, až se na královský dvůr dostaví nevinný blázen. Kdokoli ve středověku by tomu rozuměl. Nepřekvapilo by ho, že nevinný blázen nebo mladík vyřeší daný problém. A tak všichni čekají na nevinného blázna, který by jejich krále vyléčil.
  Zde nám mýtus říká, že je to naivní část muže, která ho uzdraví, zacelí jeho ránu. Naznačuje, že pokud muž má být vyléčen, musí on sám v sobě nalézt něco z onoho ranného věku a onu chlapeckou  mentalitu okamžiku, kdy byl poraněn. Také nám říká, proč se Král Rybář nemůže vyléčit sám, a proč se mu uleví, když si jde zarybařit, ale ne na dlouho. Aby byl muž skutečně uzdraven, musí dovolit čemusi zcela zvláštnímu, aby vstoupilo do jeho vědomí a změnilo ho. Nemůže být uzdraven, pokud zůstane uvězněn ve vědomí starého Krále Rybáře, ať dělá, co dělá. To je, proč musí do jeho života vstoupit právě ona část mladého blázna, aby byl vyléčen.
  V ordinaci na mě někdy muži křičí, když jim nařídím něco divného nebo obtížného. "Co si myslíte, že jsem? Blázen?" A já odpovídám: "Víte, možná že to pomůže."

  Neboť je to právě nevinná a často bláznivá věc, která započne úspěšnou léčbu nespokojeného muže. Muž si to musí připustit. Musí být dostatečně pokorný, aby se vrátil ke své mladé, nevinné, adolescentní, bláznivé části sebe sama, aby mohl začít léčit svou ránu, ránu Krále Rybáře.


Epilog

Tuším, že u žen by to mohlo fungovat obdobně ..

Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'Diotima', 10.10.2006 21:35.

Názory čtenářů
12.10.2006 08:20
way
myslela som, že "nechci se uzdravovat" je aj češtine 1.osoba:-))
12.10.2006 08:27
guy
dobře, vyjádřím se teda takhle: nemůžu si dovolit léčení, neplatím si nemocenské pojištění :-)
12.10.2006 08:34
Emily
jako adolescentka jsem občas rybařila. teď chodím na literru ? Co s tím? Uvítala bych sraz klubu, o kterém píše Diotima. Mám ráda srazy literátů. Ale Trója je pro mě daleko. Mé pubertální já (nebo naopak mé přestárlé zpohodlnělé já?) mi brání příliš často opouštět Prahu 4.....
12.10.2006 10:36
way
guy napsal(a):
dobře, vyjádřím se teda takhle: nemůžu si dovolit léčení, neplatím si nemocenské pojištění :-)
neplať
12.10.2006 12:18
Vích
Diotima napsal(a):
Po přečtení vašich komentářů vám tímto navrhuji setkání a založení Pubertálního klubu při svatém Grálu krále Artuše (napište prosím své představy, kde a jak by mělo setkání proběhnout - neboť Repulsionovo náboženské hnutí nějak usnulo - na vavřínech?). 1. varianta - projížďka vláčkem po ZOO v Tróji zakončená u lima v restauraci U tří medvídků.
Diotimo, limo a Zoo, to je na mě moc silný kafe, to asi raději zůstanu nepoučený :-)
12.10.2006 12:27
stanislav
Vích napsal(a):
Diotima napsal(a):
Po přečtení vašich komentářů vám tímto navrhuji setkání a založení Pubertálního klubu při svatém Grálu krále Artuše (napište prosím své představy, kde a jak by mělo setkání proběhnout - neboť Repulsionovo náboženské hnutí nějak usnulo - na vavřínech?). 1. varianta - projížďka vláčkem po ZOO v Tróji zakončená u lima v restauraci U tří medvídků.
Diotimo, limo a Zoo, to je na mě moc silný kafe, to asi raději zůstanu nepoučený :-)
ovšem adolescent v tobě by si třeba rád zašel za zviřátky, nech ho promluvit! nepotlačuj ho tak!
12.10.2006 12:39
Vích
To promiň, můj adolescent už není žádný mimino
12.10.2006 13:41
stanislav
to jsem neuvážil. omlouvám se.
12.10.2006 15:06
Vích
ne to nic, jen, že ten problém individualizace je spíše v období získání plnoletosti než se vstupem na ZDŠ. Být plně individualizovaný plnoletník, v tom je ten zakopaný pes - to málo kdo zná, vlastně ani nevím, jestli někoho takovýho já znám, no tady na Liteře by se určitě našel...
12.10.2006 15:52
stanislav
získávám k tobě, milý básníku Víchu, stále větší úctu. jak jen ty umíš pregnantně formulovat! a vždy tnout do živého. 
12.10.2006 17:49
Diotima
jen si tak vzpomínám na nejšťastnější okamžiky svého bohatého života - k těm nejšťastnějším, kdy jsem se cítila sama sebou, bylo, když jsme v partě "blbli", dováděli, dělali vylomeniny. Člověk se odreagoval od svých blbých materiálních starostí a oddal se i ozdravnému smíchu v partě dobrých lidí (po jedný akci, už jako dospěláci, jsme jdouce domů trénovali šipky do vody - voda nebyla, ale bylo křoví - přežili všichni). On to onen psychiatr ale asi myslí tak, že se máme vrátit do období nejcitlivějšího - oddobí svého dospívání, kde je člověk tak zranitelný, a kde si začal naplno uvědomovat sebe sama a všechno zlé, co ho v životě potkalo, a kdo se na tom podílel. A to je ten výchozí bod, odkud by měl sebe "přenastavit" trochu jinak, asi bych to shrnula pod jedinou sentenci "NEBRAT SEBE A SVUJ PODĚLANEJ ŽIVOT TAK ZATRACENĚ VÁŽNĚ A UMĚT BEJT ZA VOLA, BLÁZNA, ŠAŠKA", milí dospěláci.
12.10.2006 17:53
stanislav
Diotimo, děkuji za výklad, tak nějak jsem tušil, že to takhle nějak bude.
12.10.2006 17:58
Diotima
no, jen si to přežvejkávám více méně pro sebe po svojom, milí mudrlanti :-) (tak nějak si to drmolím nahlas pro sebe - asi jsem už fakt blázen)
12.10.2006 18:09
Diotima
chlapci mají většinou za střízliva větší zábrany, bať :-) ale jednou za čas to snad tolik škody nenadělá .. jednou za čas!
12.10.2006 20:50
Vích
stanislav napsal(a):
získávám k tobě, milý básníku Víchu, stále větší úctu. jak jen ty umíš pregnantně formulovat! a vždy tnout do živého. 
Ty spisovateli stanislave zas skvěle lechtáš bránici a přemoudřelé chytáš na švestkách, to se cení
[ << ] [ < ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)