Nažloutlá dopisní obálka
Tolik dopisů jsem ještě nikdy nedostala. Dnes, když jsem přišla domů a otevřela naši pohádkovou schránku, spadlo mi k nohám několik dopisů, tedy jen ty, které už schránka nedokázala udržet. Vyndala jsem zbytek dopisů, které mi schránka nabízela s tichým broukáním, a pomalu začala otevírat obálku za obálkou. V každé stejný obsah. V každé jeden černě orámovaný list. V pravém rohu malá poznámka: "Každá myšlenka časem umírá.." a dále ve středu papíru text psaný půlnoční tuší: "V tichém zármutku vám oznamujeme, že byla zahubena další myšlenka na vás, MYŠLENKA NA VÁŠ ÚSMĚV, nebude se konat žádné rozloučení s drahou zmizelou, protože její majitel si to nepřál. Upřímnou soustrast a omlouváme se, jestli jsme vám způsobili zármutek. Obálky se začaly otvírat jedna za druhou a před očima se mi roztančily nápisy MYŠLENKA NA VAŠE OČI, MYŠLENKA NA VAŠE SLOVA, MYŠLENKA NA VÁŠ DOTYK, NA VÁŠ TICHÝ TANEC, NA SLZY, NA LEHKÉ KROKY, KTERÉ TAJNĚ POSLOUCHAL....její majitel si to nepřál.
|