Jako levná prostitutka v krajině jinotajů stojí přede mnou telefonní budka. Zvedám sluchátko ....a taju....!
Každá vteřina je věčný čas. Moje srdce rozběhlo se prudce v naději, že uslyším tvůj hlas. Sluchátko mě zebe v horké dlani. Čekal jsi dnes na mé zavolání? Jasně slyším tvůj vzrušený dech. Ještěže jsou budky telefonní! Přenášejí lásku po drátech...
Žiješ naší láskou, žiješ pro ni? Ještě že se narodil pan Bell, že telefon nedočkavě zvoní... Že tvůj hlas mi z dálky přiletěl!
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Andromeda', 18.07.2006 02:08.
Pěkné dílko! Jenm věcná připomínka: dnes ještě někdo volá milé z budky?
**************************** No, divil by ses, příteli, kolikrát mi jistý človíček volal z budky v průběhu toho roku a půl, co jsme se měli rádi....a mnohdy i několikrát denně......však ten, který to byl, to dobře ví! :o)