Nebe a voda
jedno jsou
Jak padá tráva za kosou
Viktorka ve mně
tiše zpívá
ona je se mnou odjakživa
z bolesti zpívá
z marné touhy
tak dlouho
jak je život dlouhý
tak smutně
jak je láska krutá
do nikam
pro nic
pro ni
kam
až k nedýchání obejmutá
se vlastním dechem zalykám
asi má slova ztrácí sílu
asi to nešlo bez omylů
po vlastních žilách
dotéct
k splavu
Ta bláznivá
a nevinná
Viktorka ve mně
zvedá hlavu
a smíchem lásku proklíná