Dílo #26262
Autor:životem uvězněná
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Vázané verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:01.05.2006 01:44
Počet návštěv:3908
Počet názorů:7
Hodnocení:14
Patří do archívu:<Soukromý> Lady Manon: já nemůžu za to, že jsem se do toho zamilovala!

Prolog
Věnováno všem, kdo proklínají aniž by chápali, všem soudcům s páskama na očích a nezameteným prachem, věnováno životu, za to že je, jaký je. Věnováno všem prokletým, uvězněným, odejitým a zapomenutým. Věnováno mému třetímu osudu.

A nebo rači... všem... co si to přečtou.
Prchavá
Pro mne svět nezná požehnání

že neprosím o slitování
 že vaše noc je pro mne dnem
a den zas nocí
do bezmoci
Dávím se prachem cizích jmen

a žádné z nich už moje není

Učím se bosá chodit po kamení
a žhavý popel v dlaních přesýpám
ač dávno není s kým a není kam

Dříve než prchnu jako motýl vylekaný
ochutnat život do poslední hrany
Až potom rozplynout se jako dým

Bez rozloučení uletím

Tajemně poetická, plná vášní hraných
V závoji schovaná svých vlastních převratů

Ty zůstáváš tu
a já jdu

Jen malé pírko zůstane ti v dlaních
A přetočená jedna miska vah
A bude rybník dávno vychytaný
A všichni kapři ve vanách



Zase se zeptáš
Co já s tím?

Názory čtenářů
01.05.2006 02:54
Lady Manon
jééé tak až budu hrát v tý kapele...tak tohle se prostě musí zhudebnit !!! 
01.05.2006 07:47
Dominika
Já tomu rozumím,chtela bych v té kapele alespoň dělat bedňáka:-)
Moc se mi to líbí.
01.05.2006 09:10
espanolka
silnéé to je dosť..

len sa mi nepáči ten dvojriadok:
Ty zůstáváš tu
a já jdu
..
Ty zustáváš
já jdu
..
01.05.2006 09:52
uctivá poklona
no ještě bych dodala že : V závoji schovaná svých vlastních převratů
je příliš kostrbatá věta
01.05.2006 11:40
takovymakovy
MOC DOBRÉ
01.05.2006 20:58
fougeres
výborná...*

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)