Prolog |
Věnováno všem, kdo proklínají aniž by chápali, všem soudcům s páskama na očích a nezameteným prachem, věnováno životu, za to že je, jaký je. Věnováno všem prokletým, uvězněným, odejitým a zapomenutým. Věnováno mému třetímu osudu.
A nebo rači... všem... co si to přečtou. |
|
Prchavá |
Pro mne svět nezná požehnání
že neprosím o slitování že vaše noc je pro mne dnem a den zas nocí do bezmoci Dávím se prachem cizích jmen
a žádné z nich už moje není
Učím se bosá chodit po kamení a žhavý popel v dlaních přesýpám ač dávno není s kým a není kam
Dříve než prchnu jako motýl vylekaný
ochutnat život do poslední hrany Až potom rozplynout se jako dým
Bez rozloučení uletím
Tajemně poetická, plná vášní hraných V závoji schovaná svých vlastních převratů
Ty zůstáváš tua já jduJen malé pírko zůstane ti v dlaníchA přetočená jedna miska vahA bude rybník dávno vychytanýA všichni kapři ve vanáchZase se zeptášCo já s tím?
|
|
Názory čtenářů |
01.05.2006 02:54
Lady Manon
|
jééé tak až budu hrát v tý kapele...tak tohle se prostě musí zhudebnit !!!
|
01.05.2006 07:47
Dominika
|
Já tomu rozumím,chtela bych v té kapele alespoň dělat bedňáka:-)
Moc se mi to líbí. |
01.05.2006 09:10
espanolka
|
silnéé to je dosť..
len sa mi nepáči ten dvojriadok:
Ty zůstáváš tu
a já jdu
..
Ty zustáváš
já jdu
.. |
01.05.2006 09:52
uctivá poklona
|
no ještě bych dodala že : V závoji schovaná svých vlastních převratů
je příliš kostrbatá věta |
01.05.2006 11:40
takovymakovy
|
MOC DOBRÉ |
01.05.2006 20:58
fougeres
|
výborná...* |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|