LiTerra

Dílo #24341

Autor:

noe

Druh:

<žádný>

Kategorie:

Jiné

Zóna:

Jasoň

Datum publikace:

09.03.2006 16:16

Počet návštěv:

2124

Počet názorů:

Hodnocení:

Patří do sbírky:

Kalen(oe)dárium

Patří do archívu:

<Soukromý> Krokodýl: Mé oblíbené počteníčko

Život je kanál sraček
a kde může tam ti v těch hovnech
vymáchá držku.
Ale přesto si říkám, kurva
proč právě mě, hned na začátku,
musel omrdat ten krutej
nablýskanej bastard
se smrdutým dechem,
co říkali že je můj fotr.
Osud mi už tehdá jasně naznačil:
„Hovno si a v hovno se obrátíš“.
Možná proto, abych mohl
psát tak jak píšu
aby mě mohly nejprv litovat
a pak závidět děvkám
mý celonoční erekce
a divoký jitřní ejakulace,
a nakonec nenávidět,
všecky ty pámbíčkářský čůzy
co jim ten jejich pámbiček nadělil
vyžranýho burana manžela,
nesnesitelně uřvaný fakany
křečový žíly, PMS, migrény
vytahaný kozy, zapšklou dršku
a kundu dávno pro nic a na nic.
A nebo možná spíš proto
abych se co nejdřív potkal s chlastem
a pak se léta potácel, pochcanej
a poblitej spasitel světa
na kterého se furt, bůh ví proč,
lepí ty nejrajcovnější roštěnky
co jich kdy tahle planeta vyrobila.
Měl jsem v životě jedno jediný
opravdový, téměř mysticky
transcendentní posvátný přání:
Až mi bude osmdesát, ještě
ošukat kozatou blonďatou osmnáctku.
Ale velký kulový!
Místo ní přišla tůhle v březnu plešatá
a kosatá a udělala se mnou krátkej proces, bréca kostnatá.
Jak říkám, život je od počátku do konce
smrdutej zasranej
kanál plnej sraček.