| Prolog |
|---|
„Její tělo, drsná bitva kostí“
|
|
| souboj_kostí |
Isis seděla na prahu vlastní skutečnosti a rozjímala nad svými démony. Vlezla pod deku a snažila si zahřát ruce. Vedle ní ležela malá noční můra a třepotala hnědými křídly.
– Zabij jí!, radili démoni a jeden z nich jí z dychtivosti zaťal černé nehty do kůže.
Isis koutkem oka pohlédla na okřídleného tvorečka, který ležel na zádech a poulil tisícem svých šedých očí. Kdyby mohl, snad by i bzučel, ale snižovat se na úroveň mouchy bylo pod jeho důstojnost.
- Vleze ti do hlavy a budeš se zase topit v ohni, vykřikoval démon.
- Bude tě stíhat stihomam, ječel druhý a všichni se zajíkavě rozesmáli.
Venku se stmívalo a do pokoje se náhle vkradl zhasínající démon. Stál na okně a držel se rukama za kotníky. V prázdných očnicích se mu míhaly proužky dýmu.
Jeden z démonů se Isis zapletl do vlasů a vytahoval jí pramínky z hlavy. Na krvavá místa na hlavě pokládal dlouhý nachově rudý jazyk a přitom se mu oči leskly žlutým hnisem. Isis se snažila sundat démona z hlavy, ale jen se převrátila a spadla z postele. Křičela na smějící se démony, ale něměli z ní ani trochu strach. Zhasínající démon se přikrčil a vypařil se.
Do potemnělé místnosti vstoupila sestra a sledovala Isis, která se válela po zemi a vytrhávala si z hlavy trsy vlasů. Vyběhla na chodbu a začala volat na doktora.
- Isis, neboj se, slyšela hlas přicházející odněkud od jejích nohou, neublížíme ti. Chceme ti pomoci. Naším úkolem je zachránit tě. Proto jsi tu s námi, ochráníme tě před tebou samotnou.
Ztěžka otevřela oči a pohlédla dolů na doktorovy veliké kulaté brýle. Byla zamotaná do ledově studených prostěradel a nedokázala si konkrétněji uvědomit své tělo. Chtěla otevřít ústa a něco říct, ale místo toho pohnula prsty na rukou a rozevřela dlaň. Nad hlavou se míhaly zelené kachličky a slyšela supění smějících se démonů, kteří se chrčivě plazili podél stěn a popadali dech.
- Sestři, zavolejte slečnu Magdu, nařídil doktor někam za sebe a posunul si brýle na nose. Vložil si do úst hrot okousané tužky a rychle zamrkal.
Isis se trochu probrala a démoni rázem ožili.
- Má vysušené oči, hlásili a škrábali doktora černými nehty pod víčky.
Slečna Magda vplula do místnosti a v mdlém světle zářivek svítila její bledá pleť a dlouhé žluté vlasy. Usmála se na doktora a v nevysvětlitelné souvislosti zatočila hlavou.
- Podívejte se, Magdo, nařídil doktor a hrotem zamířil na hrbol z prostěradel na podlouhlém železném vozíku.
Magda se sklonila nad omráčenou pacientkou a dlouhou pinzetou jí nadzvedla víčka.
- Má je tam, pořád tam jsou, oznámila doktorovi.
- Co navrhujete?
Slečna Magda se naoko zamyslela a na tváři jí vyrostla připravená maska hlubokého zadumání. Potom zakroutila rameny a zamrkala směrem k doktorovi. Měla slabost pro dobré partie a tenhle doktor byl i přes svůj ohyzdný zjev stále ještě žádoucí a dosud příliš nepoškrábaný. Rty měl sice už hodně zpuchřelé od syntetických rtěnek ale měl dosud štěstí na pěštěné nehty.
Magda si mimoděk prohlédla své olejnaté výrůstky na prstech a prohlásila svěžím hlasem: - Mám gelové nehty, jsou jako z bavlnky. Pojďte blíž a povězte, jak se vám zdají?
Doktor se rozpačitě poškrabal na zadku a vyšpulil pusu do obdivného ‘o‘. Magdino posílené sebevědomí spěšně dodalo: - Mé oční stíny nebyly testovány na zvířetech.
Doktor se pokusil skrýt svoji nevoli, miloval týraná zvířátka, ale neodpustil si chrčivé opovržení. Magda se vyděšeně stáhla a svou pozornost vrátila k ležící Isis.
- Tedy, odkašlala si, navrhuji vyříznout jí sítnici. Stetoskop nám pomůže k jejich identifikaci a pak je můžeme jednoduše vytlouct z hlavy. Pacientka sice tak náročnou operaci nepřežije, ale práce psychiatra by mohla být asi na padesát procent úspěšná.
- Slečno Magdo, zvýšil doktor hlas do důležitosti, a jste si jistá, že tam opravdu jsou?
- Naprosto, pane doktore, odpověděla nejistě.
- Dejte jí tedy injekci, uspíme ji, nasvačíme se a operaci provedeme.
Magda zůstala s Isis o samotě a tak si sedla na židli a čekala, až se doktor nasvačí. Démoni jí očuchávali vlasy a Isis odpočívala v chladnoucích prostěradlech. Z rozhovoru pochopila, že jí chtějí odstranit démony a byla ráda. Těšila se, že se jich zbaví a doufala, že se doktor nezadusí kůstkou v rybím filé. Byl tak dychtivý do pojídání mrtvých masíček, že se nejednou zadusil kůstkou nebo uškrtil vařenou tepnou. Nic z toho se však dnes nestalo a doktor byl zanedlouho zpátky.
Slečna Magda připravila nástroje a stoupla si nad mrkající Isis.
- Počkejte, Magdo, jakto že pacientka nespí?
- Nevím, pokrčila Magda rameny, asi se jí nechce spát.
- Chudáček můra, pomyslela si Isis, slečna Magda ji asi probodla tím špičatým podpatkem, aby zase získala ztracenou přízeň doktora.
Doktor trochu svraštil obočí, ale Magda se chopila pinzety a zanedlouho se dostala na oční pozadí, kde se proháněly stíny desítek démonů. Slečna Magda zajásala a vrhla se odstranit spleť sítnice. Démoni vyskákali jeden po druhém z hlavy Isis a ušima, nosem a ústy se drali do hlavy slečny Magdy.
Doktor se zamyšleně podrbal v zátylku.
- To je už počtvrté. Někde musí být chyba, přemýšlel doktor, zatímco odnášeli vřeštící Magdu na pokoj.
|
|
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|
Duf 
Wopi 
Atalanta