Dvěma svícny a dvěma plameny jsem ovinul svět

Na skvrně od parafínu odrážím záblesky světla
skrz kotouč s kresleným filmem a dívkou bez zábran
jež se usmívá v hřejivé křeči

nezdravě krásná
krásně nezdravá

v perverzní kreaci se naň sypou
bílé okvětní plátky
nepřímo upřímný pohled
vyslaný k hledáčku kamery
nemilosrdně polkla cenzura

naprosto zmatená ve své přímosti
rozechvělá ledovým klidem

bláhové potěšení z náhražek lásky
bláhový strach ze všeho skutečného
v podnapilosti a možná z donucení
umírá touhou a vnitřním rozporem

stále dokola celou noc
dokud nezaložím nový film