Chvíle pro kočku Do smutku padající chvíle Vybrala velmi dobře Právě ten odstín černě Ten co se nejlíp hodí K ní K očím kočičím K ránu tu byla se mnou V náznacích dala vědět Možná že provinile Možná že licoměrně Že pro ni nejsem vším Do jejích očí shůry Padalo ryzí zlato Kolem dvou šikmých škvír Dvou utopených knotů Pramínků kočkování Přinesla jak dar zvenku V srsti vlepený list Někoho navštívenku Dala ji na klavír Snad přece umím číst?
Seděla u klavíru Já zas u počítače Nastala mrtvá chvíle Mňouká a chce si hrát Mňouká a náhle pláče Je k ránu se mnou Však jsem tu sám Neznám je a přec je znám Ty virtuózní virtuální Ty oči kočičí
|