Noční cesta |
Projektily vloček každá jiná jak básně vepsané lidem do rukou vystřelené proti přednímu sklu auta daly vzpomenout na trasírky kulometů z filmů z války Kovovému orlu s bolestně ztuhlými křídly dali tehdy jen zdání drápů v strojních puškách A patníky Skromně a spokojeně bílé jak prsty umrců Žhnou na vrcholu oranžově Rozžhavené hlavně flaku které přes všechno úsilí neprostřelí ani krepový papír této minuty |
|
Epilog |
Dodatek (co se honí hlavou)
Otec: Vím to, co nemůžeš znát Syn: Vím to, co tys už zapomněl
*
Chtěl bych být lišejník na střeše z vlnitého plechu Klidně si růst a hledět do nebe A až by mne sluneční žár vysušil a vítr odloupnul Tak chvíli cestovat jedno kam Než bych přistál a svojí troškou zmírání pomohl něčemu vyrůst |
|
Názory čtenářů |
27.11.2005 01:07
PrincZAmélie
|
Hnojivě estetické* |
27.11.2005 10:13
marťánek paní Koutné
|
taky ti jeden nesu..* |
27.11.2005 10:33
Faun
|
... krepový papír této minuty...
t* |
27.11.2005 12:37
Noel
|
... nádherný epilog... * |
27.11.2005 14:29
Janina Magali
|
Epilog*** |
28.11.2005 15:05
johanna
|
epilog... |
01.12.2005 15:28
Black_Orpheus
|
první a poslední řádek (mimo epilog ) ve mě vyvolaly skandál ... nelíbí se mi
krepový papír této minuty ... a projektily ...
no jinak bych si olíznul i prsty |
05.12.2005 08:17
Hester
|
* |
16.01.2006 11:52
Shari
|
druhy riadok velmi zaujimavy,pekny... |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|