LiTerra

Dílo #21168

Autor:

bříza

Druh:

<žádný>

Kategorie:

Poezie

Zóna:

Jasoň

Datum publikace:

21.11.2005 22:53

Počet návštěv:

2206

Počet názorů:

Hodnocení:

Patří do sbírky:

Rozvzpomínání světla

Patří do archívu:

<Soukromý> horomila: SLONOVÁ VĚŽ,
<Soukromý> yenn: Trésor,
<Veřejný> ZLATÝ FOND

Jak strašlivý je v květu jabloňový sad
když otřásá jím noční vítr proti měsíci

když zakaleným oknem
ocelový drát
úzkosti
čelo tiskne k létům v lavici

když ze zaječích kůží
které měly hřát
v nose i v očích štípe
staré krve pach
když kolem hrdla stáhne
jak konopí kat
a měsíc v zornicích je téměř nadosah

jak strašlivý je v květu
jabloňový sad

*
Je kůlna na zahradě
ve které můj strýc
stahoval večer z kůže
zajíce chycené

já kožku držet měl
a bledý půlměsíc
jak usměvavý bůžek
neřekne nikdy "ne"

a ruce - ještě dětské -
pak táhly ze všech sil
jak pozor dával jsem
a mouchu nevdechl

s očima silou zavřenýma
žaludek zvítězil
a já byl tehdy "chlap"
že jsem ho poslechl

v noci slzavou tvář
jsem tiskl k polštáři
a přemýšlel
jak z kůže jdou stáhnout nunváři

*

Chlap vyvrávoral močit
k plotu do lupení
podrbal se líně
v řídkém ochlupení
uhasil cigaretu
čepici sebral z lísky
v skleničce amaretu
omočil mastné pysky
do pytle kožky hodil
a prachy do lísky
a na bankovkách
zbyly
červené otisky

*
tak prachy poznával jsem
a co jsou hmotné statky
za život dostaneš
a stěží koupíš zpátky