za naše lety bůhví kam skovaní do šály ve frontě na lístky na draka s tím, že se budu držet ty hazardérko koukáš na mě a já provokativně mlčim s pusou plnou cukrový vaty s příchutí dnešního odličovadla...
...mě popadáš za ruku a já zas zakopávám a odírám si nos na krev jsme zvyklí vod dřívějších co nám nechali srdce a tak mě jen stíráš z pouťovýho losu drátěnou rukavicí z dob rejžáků do zad...
ne, dneska už jsem si užila roztočenejch světel kolotočnickejch tlampačů radši si prostuduju kachlíky ve třetím patře nalevo možná se votočim za jménem ale spíš ne když ho neuslyšim
... mě popadáš za ruku a já nechci odlakovat zbytky kůže zpod mejch nehtů nech mi je
ne...ne...
hele, nech mi je a já pro jistotu zkusim příště nespadnout až se mě dotkneš nechci tě mít pomíchanýho se zrnkama písku a krvavejma stopama po pádech zdola... |