Parkem zavanul špitál Kmeny ustrašeně šklebí mahagonové oči Rakovina všem ukrajuje mízu Po cytostatiku přišla nevolnost Vlasy se zvolna snášejí na podlahu Do ticha někdo zaťal pěsti To jen vyhřezlo střevo plné kvašených jablek Moč v cévkách začpěla po burčáku Přišly sanitářky – ležte pane shrabují vlasy do kupek Děti posbíraly rozkutálené oční bulby Doma si postaví zvířátka Jeřáb je první v agónii Dlaně jeho větví jsou bezvládné Prsty popíchané od trnu ještě krvácí Naivně bříze vyšíval závoj z babího léta Její polibky beztak zatrpkly po šípku Všecko tleje Čekáme na bílý přehoz s razítkem Ještě rozvěsit cedulky na pahýly Celou zimu na nich budou žalostnit kosi Krby slavnostně zahájily hromadné kremace Nad krajem létají papíroví draci – duše umrlců Tak zase napřesrok.
|