co časem nepřebolí
podpatek za skříní
a ponožka v knížce
snad místo záložky

za rok a půl dne
u radnice
před svatební hostinou
to bude poslední vzpomínka

***jsou jistý etapy života, kam nikdy nebudeš patřit
možná proto, že už tě pár neděl neznám***

a řekněte někdo mámě
že je mi líto toho neumytýho nádobí
tehdá, když na mě přestala mluvit
a na tebe se smála

*************

ten strup na asfaltu
vada na hladký lesklý kráse
to je popel
to byl život

a když vám svítil na cestu, tleskali jste. Křičeli jste a nevěděli co. Nikdy se to nedovíme, protože jste točili na němý kamery. Měl pět dětí a milou ženu. Půl kanystru benzínu, krabičku sirek a cigaretu. Filmek pro pobavení, třeba ho pouštíte dětem před spaním, třeba to je „normální“ …

řekněte mi někdo
že je to jen sen
a probuďte mě

protože my za mřížema
v ústavech
co spíme na studený zemi
na kořenech stromů
my snad jsme jediný
nešílený
normální?
Lidi, co je vaše norma?
tak to já nejsem
a nebudu

to na silnici
to byla i naše krev
spečená
ještě půl hodiny
než sem pošlete úklidový vůz