Dílo #13404
Autor:tibbaR_etihW
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:31.01.2005 04:53
Počet návštěv:1123
Počet názorů:1
Hodnocení:2

Uriel

Uriel - počátek

Vám děti, Vám křídla dám,

Vám lidé, Vám štěstí dám,

a pak ve Fuze zůstanu Sám...

 

Uriel - poslední soud

Jeho oči vyzařují víc než sluneční jas,

jeho pohled nepřežije nikdo z Nás,

pokud nedostaví se Calhoun včas

a ztraceného anděla nevezme si ďas.

 

Věrohodnost

Schovaný, kdesi v koberci, spí,

jen malá skupinka o něm však ví,

jsou to ti první a poslední z Nás,

toho kdo uvěří, ukáže čas.

 

Variace na S. T. Coleridge

Kdyby Anděl sestoupil na zem,

zamiloval se a splodil syna,

jenž by mněl jeho křídla - ach co potom?

 

Na čem čtenáři záleží

Kolik let již chodíš Světem?

A přec si nikdy nic tak krásného nezažil.

Kolik druhů tvorů znáš?

Spočítat bys nestačil.

Jediné však na čem ti záleží, je?

Ta hrstka Tvůrců, z koberce,

ze zaprášeného starého pokoje.

 

 

Názory čtenářů
10.05.2005 14:29
Seregil
Perfektní...*t

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)