jednou se v nejhubších lesech světa narodila kouzelná srnka, které říkali
laura,
byla velmi krásná ale nikdo ji neměl rád protože se nenarodila mámě srnce, ale
ona ji našla pohozenou v lese.

tak laluška chodila po lese
představovala si jak by to bylo krásný kdyby jí měli všichni rádi
chtěla mít spoustu kamarádů
a hrát si s nima..
no ale laluška byla pořád starší a starší
ale pořád jí nikdo neměl rád.. a jednou se takhle zatoulala na kraj lesa a zpatřila jí stařenka, ale ne jen
tak
obyčejná stařenka, ale kouzelná.
"Co pak tu hledáš panenko, a proč na sobě nemáš žádné oblečení a určitě musíš
mít hlad, pojď se mnou a já ti ukážu nějaké sukně co mi zbyli z mládí a dám ti
najest"
a laurinka si všimla že má o ni stařenka takový vlídný zájem, tak se sní vydala
směrem k chaloupce, která byla postavena na oslím uchu.

vyjeli tam výtahem
když tam byli
tak stařenka pustila jakési pochybné oslí cédéčko(znělo to děsně a trochu to
připomínalo oslí oasis)
stařenka začala vytahovat ty "sukně z mládí"
ale byly to jen sešmodrchaný kytky
no ale vypadalo to skvěle
protože lalince sluší všechno..

stařenka ji naučila nějaký taneční kroky na tu hudbu, do které se Laurinka
zaposlouchala a začala se jí líbit)
" Jak se ti líbí ten tanen co, víš jak se jmenuje?? nojo ty nějak moc nemluvíš
co??
jmenuje se POGO a napíj se tohohle čaje a rozpovídáš se jak kdyý rozvážeš
tkaničky na botě:))
a tak se laurinka napila čaje a najednou uměla mluvit lidskou řečí a vyptávala
se stařenky na nejrůznější věci, který ji zajímali...

lali chtěla vědět jak to vlastně na světě vypadá
neznala nic jinýho než její les......
tak si se stařenkou popovídali
a chtěly si spolu zatancovat když už lalu uměla ty kroky že:)
ale najednou někdo zaklepal....
stařenka otevřela
a tam stál ten nejkrásnější člověk
jakýho lali kdy viděla(teda..ne že by viděla někoho jinýho někdy, ale stejně:))
stařenka ho pozavala dál
a jak lali zjistila
byl to její známej
a řikali mu tomáš
(ach jaký sladký jméno si myslela lali..)
a ten kluk je taky strašně sladkej..
tak se na něj lali usmála
on se na ní taky usmál
a stařenka se na ně taky usmála
a lali nějak napadlo
že takhle vlastně začíná velká láska....

mezi tím v nedalekém království:
"Králi, máme pro vás báječné zprávy, vaše dcera, která se jako malá ztratila v
tom nejhlubším lese na světě byla nalezena dne, kdy ji bylo třináct let jak
předpověděla sudička.."
"To je výborná zpráva, pošlete pro ni toho nejlepšího kočího a ty nejlepší
koně
s tím nejlepším vozem co v mém království najdeš." podotkl král
Ale pane vždyť koně nemáme, ukradli je minulý týden drakovi stoupenci, aby jej
měli jak krmit a nemuseli přinášet lidské panovité oběti.."
"tak vyšlete co najdete!!" namítl vůdce království
"Dceruška se mi vrátí!!!!!!!!!!!"

sluhové toho krále zatim sehnali pár oslů a krav
a vyrazili hledat dcerunku...
jenomže dcerunka si na rodiče ani nevzpomněla.
teda dřív jo
ale teď ne
teď totiž ještě pořád byla u stařenky i s tím okouzlujícím tipsonem...
no tak králova družina projížděla les křížem krážem
až dorazili k liščímu doupěti.
tam byl budulínek.
zeptali se ho
jestli lauru neviděl.
odpověděl, že jo
ale že jí tu nikdo nemá rád
a ukázal jim směr kam ,lali viděl jít naposledy.
no tak šli a šli...:)

ale tu se před nimi najednou zjevil Rumcajs s rumem v ruse a samožřejmě s
flintou v další ruce:"Ruce vzhůru a osli plus krávi plus všechno zlato sem vy
tajtrlíci ze šlechtickejch rodů tajtrlíků"

tak se nechali vobrat vo to co měli, ale zeptali se na cestu, kde je domeček na
oslím uchu a rumem jim Rumcajs ukázal směr cesty.
tak se tam cvydali po svejch, když v tom k nim přiběhli kouzelný sáně, naložili
je a sami je odvezli až k chaloupce na oslím uchu:))

Saně je vyklopili kousek od chaloupky.
moc se jim dovnitř nechtělo
když viděli to oslí ucho
no ale nakonec vytáhli pistole
a šli dovnitř.
vešli
a co nevidí
princeznu lauru!:)
drží se za ruku s princem ze sousedního království
a povídá si se stařenkou.
laluš je samozřejmě neznala
takže se divila proč se na ní tak usmívají
no ale nebyla by to lauri aby se na ně neusmála taky:)
vyřídili jí vzkaz od otce (kterej zůstal doma)
že je rád že jí jeho sluhové našli
a že chce, aby se vrátila domů.

když tu se vyřítil z oblohy stosedmi hlavej drak s krátkým ocasem
a snažil se lalu vythnout na křídla, ale babička jí stihla hodit pár kouzelných
bot, ale jedna jí vypadla z ruky tak si nasadila alespoň tu jednu, nakonec
unesl
laurinku na třicátém třetím křídle do nedaleké hory, kde má své doupě.
všichni se vylekali a chytali záchvaty davové paniky když v tom
Rosa pravil:"Já tu krásku zachráním i kdyby sem měl za ní položit
život"

drak teda doletěl s lalinkou
až do tý svý sluje
a lauře s ním nebylo nejhůř, jen až na to, že pořád myslela na rosu...
no ale drak byl v pohodě.
jenomže lali pořád myslela na tomíka
a doufala
že někdo ví kde je
a že jí tomík přijde zachránit.
měla tu jednu botu
ale nevěděla co s ní.
zula si jí a postavila jí před sebe.
řekla si:"když jsem neměla nikdy žádný kamarády, budu si aspoň povídat s
botou.."
a začala botě(botovi?)
povídat všechno
o tom jak jí tomík chybí
a prostě o všem...

bota pozorně naslouchal:))
a najednou bylo slyšet tlumeným hlasem,:"neboj se laurinko, on už tě jede
zachránit"
a laurinka se uklidnila a užívala si nadsvětelně rychlý let na drakovi:)

mezi tím se statný tomík , princ z vedlejšího a desetinného království(
desetinné se mu říkalo proto, že tam neměli jiné mince než desetikoruny)se
rozloučil se stařenkou a vydal se směrem k nedaleké hoře....