Podzim dal nové podrážky
svým francouzským holím
píši báseň posledních květin
kaňku z pera utírám do poupat
tajím své jméno i že jsem básník
bojím se smíchu a rozházených sirek
z přetopených stromů zapomenou plakat
s korunou z vlaštovčích hnízd.
Našel jsem místo vyhozených veršů
podepsaný rým mým jménem
na zhnědlém rubu listu
dosud nesvlečeného medu.