Dílo #981
Autor:dočka
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Ostatní
Zóna:Jasoň
Datum publikace:24.11.2003 13:40
Počet návštěv:1363
Počet názorů:13
Hodnocení:9

Prolog
21.11. na náměstí ve Val.Meziříčí:-)
špendlíčky
Usínám ve skleněném domě,
Na skleněné podlaze
kousek od skleněné klece
Zvykám si na ni…je tak prázdná
Tak prázdná, že musím zavřít oči
(…nejde se jenom tak PROBUDIT
spánek je smrtonosný, zákeřný
a bolí,bolí…)

všechny děti se vylouply
z maminčiných rukou,
z hřejivých a jemných
ořechových skořápek,
z modrého světla, z ticha,
které prostupuje všechno,
které léčí
a nejde ho vrátit
tak…co teď tady?
Co s prázdnýma rukama?
Co s prázdnýma rukama
když všechny věci, kterých se
toužíme dotknout
se rozpadají?
(bylo to asi tak snadné,
jako uřezat si pravou dlaň,
copak to nevidíš?!
…ale já přece nemám dlaně
a neumím zacházet s nožem…)


Do nejbolavějších částí
Modrého Polštáře
zapichují malí chlapečkové,
Uslintaní drobní generálové
Upocení maličcí vládci světa
svoje barevné špendlíčky
Nejde to zastavit
Ale…každý z nich se jednou
Dřív nebo pozděj
Stane tlustým, přeleželým
Kusem hnijícího masa,
Převalujícím se růžovým
Polštářem
jediným ve skleněném vězení…






Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'dočka', 24.11.2003 16:02.

Názory čtenářů
24.11.2003 13:59
Bohdan
*
24.11.2003 14:42
kalais
*
24.11.2003 15:49
Hel
Sklo, sklo, sklo.........
24.11.2003 16:20
Rowenna
Ta závěrečná sloka****
24.11.2003 17:44
Albireo
Silné!
*
24.11.2003 18:41
Mathew
začínáš být protest - básnířka :) nebo se mi to zdá, každopádně bezva*
24.11.2003 20:52
Wopi
fajn
24.11.2003 21:56
tynic
Ozvalo se to ve mě jak tóny ve stejně naladěné kytaře.
25.11.2003 06:29
Hester
*****
25.11.2003 09:46
NIN
****
25.11.2003 10:28
dočka
dekuju!:-)
25.11.2003 21:44
Dash
Ale jo...líbí :o)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)