BLUES O KOŠTĚTI A ANDĚLECH

Hýbnu rukou sem
Hýbnu rukou tam
Za sebou i před sebou
Všude zametám 

Vlastně kašlu na čistotu
Jen mě to tak napadlo
Zpívám si na divnou notu
Výklad je mé zrcadlo.
 
Život pro mně je jak smetí
Už víc ani nehledám
Foukneš  a hned všechno letí
Možná že jsem smetím sám 

Máchám rukou snad až k nebi
Sebe hrnu koštětem
V zrcadle se někdo šklebí
Jakým smetím vlastně jsem?

 Přede mnou je nějak prázdno
Lezu tam asi moc brzy
Ve flašce však vidím na dno
V druhé není ani slzy

Shora přísný hlas mě volá
Zavři krámek Musíš k nám
Dostali prej hlášku zdola

Že jak blázen zametám

Nesmí si umazat křídla
Tahám koště sem a tam
Aby měli čistá bydla
Blázen jsem Tak koště mám