seděl nahý v pokoji, přes povytažené rolety se dovnitř prodíralo světlo, v rukou nůžky a strachem kolabující plíce, všech chloupků po těle se zbavil včera večer - upálil je zaživa a na tělo si nechal nakapat horký vosk, prý aby už nerostly Takový ten červený z vánočních svíček pod sebou hromádka nehtů a další a další vlasy dopadaly do krve od podřezané labutě přísahal, že nad ní nechce onanovat ani se jí vyhýbat - dokonce zvažoval, že vypustí všechny ptáky co uvěznil na půdě domu s velkým m, ale neměli křídla, podřezaná nálada a dětství hotová nákaza (nenáviděl jak se ho dotýkaly slévaly se v jeden proud, když je chtěl zničit ústavným nemytím a proklínáním - to už není není amnézie) chichi všemprinceznámaťužjsoukdekoliv i do světel další a další vlasy, miloval, když se začal podobat dědovi, který zemřel v majdanku další a další slzy II. přišla pozdě v noci, promočená na kost s rozmazaným štěstím okolo očí prr i make-up musí někdy plakat cítila se velice povzneseně ten muž v parku jí ani moc nezbil ve skutečnosti byl docela milý a nepáchnul jako otec od motorového oleje dnes poprve cítila se být sestrou a on - nepředstavitelná agonie strachu před sebou dokonce ho to bolelo paranoia vlasů, fóbie z vlastních vlasů nastrkaných do pytlíků, kterými chytal ty zpropadený ptáky, aby je uvěznil jednou provždy do svého srdce |