Vypadá to, že budeme hledat v sobě
něco vně našich trápení
těch drbátek na vši
mastiček na oznobeniny
těch opruzenin a srdcí
které jako buňky s pukáním
dělí se
na podmnožiny, na díly
zdá se, že nastal čas
pálit slova, co příliv nasál
zdá se, že čas už nazrál
zanechat stopu
na dně popela
a o své bolesti
se zády opřít.
Je to spisovné slovo - následek dlouhotrvajícího mrazu - červenofialové skvrny - ještě ne omrzliny, ale něco podobného.
Áha! Díky! Tím je to vysvětleno!
umis, pres to proste nejdede vlak
*
asi většina lidí je jako Fénix ... čas od času - po ranáchživota - zase jako on povstává z popela užít krás života!*