Dílo #9027
Autor:Gekon
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:27.08.2004 02:16
Počet návštěv:1021
Počet názorů:5
Hodnocení:2

Prolog

taková blbůstka, jejíž první půlka mě napadla na táboře

Světlonoš

Řítím se oblohou,
toť pád z nebeské výše.
Dík své nekonečné pýše.
Má krásná křídla hoří.

Vyhoštěn za brány Nebes,
proklínám jméno Boží.
Oči mé podobny jsou noži.
Mé krásné vlasy hoří.

Nesmím prý vkročit více
v síně Stříbrného města.
Temná tak bude moje cesta.
Mé krásné tělo hoří.

Než sloužit v Nebi
raději v pekle vládnout budu.
Mým činům není třeba studu.
Má černá duše hoří.

Názory čtenářů
27.08.2004 06:53
Alenka_Nibiru
:))
27.08.2004 11:23
Albireo
Velmi dobré (i když uspořádanější rytmus by neuškodil). *
Nejdřív mě napadl Ikaros, ale pak mi došel význam toho názvu. Světlonoš = Lucifer.
27.08.2004 13:18
Jeff Logos
"Mé krásné tělo hoří." - nebyl to Narcis? či Onan?
Trochu mi vadí velká písmena u Nebes, Boží, Stříbrné město, Nebe ???
27.08.2004 15:30
echolalia
ano, narcisistní myšlenky jsem tu měla taky, ale ty já většinou vnímám jako stravitelný, někdy dokonce příjemný patos, no, ehm

do konce jsem to dočetla díky tomu, že to není příliš dlouhé, není to zrovna druh poezie, ke kterému bych utíkala
28.08.2004 01:41
Gekon
Mno .. a zkoušeli jste se někdy vcítit do Lucifera (či tehdy snad ještě spíš Sammaela)? Já v něm ten narcismus cítím, cítím v něm i pýchu, cítím nesouhlas s tím druhým a cítímtouhu po absolutní svobodě.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)