Chtěli jsme si splnit něco vysněného. Jenom tak - mít aspoň motiv žít. A léta už ho nemáme.
Je nám líto? Čeho? Máme proč nadávat. A taky proč pít...
Nakonec - smrt potěší svobodou, po těch letech trestu za neskromné touhy.
A největší divadlo se zaplní samotou, až se nám konečně podlomí nohy.
Zahořklé touhy nakazí naše děti. A ani je budoucnost nešetří. Vidím, jak sklízejí vzdálené světy -
- na čáře smrti, kde je jen jeden rozměr. A tam, kde se dýchalo, bývaly tři... |