kdysi dávno jsem chtěl spasit svět

ale pak jsem viděl v televizi

jak se bortí jedna za druhou

obvodové zdi domečků z karet

uvnitř s i figurkami lidí

to vše jen tak 

pro potěchu cínových vojáčků
a také jak se mlátí prázdná sláma
v makových hlavičkách politiků

 
říkali mi prý můžeš pohnout jediným prstem

a zachránit zeměkouli

když na to přijde

možná měli pravdu

ale já vám něco povím

tahle slova mne nezahřejí

 
říkali také že  každý jednou plál…

ale člověk si má někdy alespoň odplivnout

aby slinou v krku neutopil zvíře

 
někdo napíše crazy muzikál

a doufá

že na křídlech odvahy

absolvuje jednu z nejslavnějších expedic

dvacátého století

někdo jiný třímá mezi prsty klíčky

od nového Peugeota třistasedmičky

a ta jeho si zatím maže záda

pleťovým krémem od...zatraceně!

 
až by z toho jeden řval!

moji milí s kanystry prudce hořlavého benzínu

a s nevyškrtanými sirkami

prosím pěkně chvátejte blíž:

 
F-moll přes kameny mělčiny a ticha

a Vesuvanka se vzpomínkou na Hefaista

Rowenna s visačkou na palci u nohy

malá Kanyapi co loví trpaslíky

Johanna s krtincem plným slunečního světla

a taky Rozárka které se podaří nezmoknout

Egil s okrouhlým plíškem na vlakové koleji

možná že Mathew bude čerstvě ostříhaný

tajemný Lu_Po s mozkem ve sklenici medu

Johanka připluje pod hladinou a bez kůže

a Stevenson i Tichotam a další...

 
Na radu moudřejších

bude se škrtat a odvolávat

tak dlouho  až zůstane

jen řádka mezer zde:

vidíte je?

a to je vlastně vše

Rozbor osobnosti: Pisatel zjevně trpí pocitem méněcennosti ze záplavy poezie, kterou sám nenapsal a nikdy nenapíše. Pisatel je plachý exhibicionista a k tomu těžký grafoman. V práci je pečlivý pedant s výrazným sklonem k fušeřině. Jeho laťka morálních zábran se s přibývajícím věkem snižuje- otevřeně se hlásí k vykradačství a plagiátorství. Rád se obklopuje tichem a ještě raději se slyší. Má rád všechny lidičky na Liteřře, v neposlední řadě sebe. Hlavním motem jeho psaní je ... [konec ukázky] [plný text k doptání na adrese: ...] krucinál! adresa chybí! zase se nedozvím co jsem... snad někdy příště...