Už nebudem tvářit se že věříme bílým lžím, v růžových brýlích co na kopy spolu si měříme ve zpomalených chvílích, které čas do vteřin roztrhá, když ani vzpomínka nehřeje...
je to má, nebo tvá zásluha ? neřešme, známe se a nic se neděje.
Nic už se neděje, vše už se událo mléko je rozlito jen býlí dozrálo...
Žně lásky nebudou, snad málo pršelo, jen prosím odpověz otázku na tělo
možná že sucho je, málo se zalívá když pole prázdné je v bříšku nám kručívá... a kdyby o bříško šlo tady jen tady jde o bolest zasetou, sen sen, co se nesplnil, nebo jen dočasně takže se schoval - kam přece do básně... :c)
Je to takové "djam tam tam djam tam tam" :) Jinými slovy, takové památníkové rýmování, ne sice špatné, ale pořád památnikové. A místy škobrtá i ta rytmičnost ("bílým lžím v růžových brýlích - ve zpomalených chvílích"...au au).